 |
Co je na té Wikipedii tak úžasného?
Kdybyste mi tuto otázku položili před rokem, odpověděl bych vám, že bezpochyby skutečnost, že si stále zachovává původní princip poskytovat důvěryhodné, objektivní a podložené informace, a to veřejně a zdarma pod svobodnými licencemi za pomoci stovek dobrovolníků.
Dnes bych ale na uvedenou otázku odpověděl trochu jinak.
Tím nejúžasnějším a současně nejcennějším na Wikipedii je to, že je vytvářena, diskutována a kurátorována lidmi. Jde o další zásadní princip, na kterém je založena a který její editoři a editorky bezvýhradně ctí. V době, kdy lidé masivně využívají nástroje umělé inteligence pro generování různých forem výstupů, je princip lidské tvorby obsahu na Wikipedii tím nejdůležitějším a zároveň nejvýznamnějším. A nakonec nejen na ní.
Přesto se nabízí otázka, zda bychom generativní AI nemohli v procesu psaní Wikipedie nějak využít. Následujících 10 způsobů ukazuje příklady a situace, kdy a jak by to šlo. Pomoci by mohly zejména začínajícím wikipedistům a wikipedistkám, pro které je práce na zdokonalování Wikipedie novou zkušeností a často si nevědí rady v některých z uvedených oblastí. Generativní AI by jim tím mohla přípravu na vlastní editace usnadnit, nikoliv však za ně tyto texty vytvářet.
Jak ale vědět, na co konkrétně se AI chatbotů ptát? A jak poté poznat, že odpovědi, které jsme od nich dostali, jsou správné nebo se zaměřují na to podstatné? Tyto dvě otázky nás tak nepřímo přivádí k poznání, že ani při tvorbě Wikipedie se bez potřebné expertnosti neobejdeme. Tu spíše než od generativní AI získáme od zkušených wikipedistů a lektorů Wikipedie. Jejich zapojení je tedy nutné taktéž zvážit, možná například především prostřednictvím Wikiporadny, nebo oslovením svého mentora na Domovské stránce Wikipedie.
Podívejte se nyní na ukázku konkrétních otázek a odpovědí (v odkazech) při seznamování se s konkrétními pravidly Wikipedie a jejich shrnutím prostřednictvím vybraného AI chatbota (Bing Chat).
Výše uvedené způsoby mají jedno společné. Jsou záměrně navrženy tak, aby uživatele vedly, nikoliv za ně odvedly veškerou práci. Asi je dnes již každému jasné, že není až tak náročné přimět AI chatbota, aby za nás encyklopedický text připravil. Tím bychom ovšem nejen porušili základní principu tvorby Wikipedie, zároveň bychom se ale nic nového nenaučili.
Dřív nebo později nám dojde, že pokud chceme brát editaci Wikipedie vážně, se všemi závazky a důsledky, které tato činnost obnáší, budeme potřebovat víc než jen AI gramotnost. Například mediální při ověřování a posuzování relevantnosti zdrojů, digitální při práci s prostředím MediaWiki na Wikipedii, čtenářskou při vlastních formulacích encyklopedických textů, a taky trochu té multimediální, rozhodneme-li se pro Wikipedii vytvářet a publikovat fotografie prostřednictvím Wikimedia Commons.
A k tomu se brzy přidají další dovednosti, jako například ty lidské, nebo chcete-li měkké (soft skills), spojené s komunikací ve skupině editorů při skupinových editacích, a tímto způsobem bychom mohli pokračovat.
AI nástroje jsou přítomné možná někde na začátku či v průběhu celého procesu, nejsou ale zdaleka na jeho konci a ani tam být nemají. A to samozřejmě neplatí jen pro psaní Wikipedie, ale pro jakoukoliv jinou tvorbu.
Lidský faktor při tvorbě Wikipedie je největším bohatstvím, které s přibývajícím časem stále roste na své ceně. Zájem všech, kteří se jednou rozhodnou do tvorby Wikipedie zapojit a stát se součástí úžasné komunity wikipedistů a wikipedistek, je chránit toto bohatství za všech okolností.
*
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Tvoříme Wikipedii.
Ostatní články seriálu:
