Technologie opakovaně dokazují, že jsou příčinou stále se zrychlujících změn v životě lidí. To má zásadní dopad na vzdělávání, které je nezbytné neustále tomuto vývoji přizpůsobovat. Zřejmý vliv mají tyto změny na digitální kompetence. Ještě se nám ani nepodařilo na dostatečné úrovni integrovat vyhledávání informací online (SIFT) do výuky ani do našich kurikulárních dokumentů a vývoj se posunul, takže tato schopnost dnes již vypadá poněkud jinak.
Jsme svědky revoluce způsobené umělou inteligencí, na níž musí školství reagovat. Generativní vyhledávače pracující s velkými jazykovými modely (LLM), například jako Google AI Overviews, ChatGPT či Perplexity, nahrazují tradiční vyhledávání, které používalo klíčová slova s procházením seznamu odkazů na výstupu, novým dříve nepředstavitelným konverzačním rozhraním poskytujícím přímočaré odpovědi na otázky zadávané v přirozeném jazyce. Vložené otázky mohou mít i složitější, požadavek blíže specifikující formu. Tato transformace má dalekosáhlé důsledky nejen pro uživatele. Značné obavy mají třeba vydavatelé, kteří ztrácejí kontrolu nad svým obsahem a přicházejí o příjmy z reklamy. AI totiž používá všechny online dostupné materiály, ale původní zdroje ve výstupech neuvádí. Uživatel se k nim proto touto cestou nedostane.
Vyhledávání začíná vypadat poněkud jinak než dříve. Jakmile AI absorbuje veškerý dostupný online obsah, dokáže integrovat informace z různých zdrojů a vytvářet nové formáty obsahu, jako jsou videa z textu apod. Dostat správnou odpověď lze i tehdy, když je uživatelovo zadání nepřesné. Třeba jen slovně popíše, jakou závadu má jeho lednice, vyfotí neznámého ptáka na zahradě, nebo nahraje divný zvuk, jenž vydává jeho auto. Dnes je například možné, aby uživatel na dotaz, jak má opravit své kolo, dostal jedinečné instruktážní video generované AI na základě primárně textové odpovědi na svůj dotaz. Získávat poznatky tímto novým způsobem je nakažlivé. Jakmile jednou začnete, už se k tradičním postupům nejspíše nevrátíte.
Je však třeba si při práci s AI neustále uvědomovat určitá rizika. Velké jazykové modely mají tendenci si vymýšlet (halucinovat) a poskytovat neověřené informace. Vývojáři se proto usilovně snaží je zdokonalovat. Musí zajistit, aby odpovědi AI byly spolehlivé, relevantní a co nejpřesnější. Důležité jsou etické a bezpečnostní aspekty. AI nesmí poskytovat odpovědi, které by mohly být škodlivé nebo nebezpečné. Např. recept na výrobu bomby. Měli bychom ale vnímat i riziko politických zásahů, např. která témata má AI podléhající vlivu čínské vlády zakázána a proč (např. v rámci DeepSeek).
Někteří odborníci se obávají, co tyto nové možnosti získávání informací založené na LLM budou znamenat pro naše základní sdílené poznatky. To, že každý dostane na stejnou otázku trochu odlišnou odpověď, by mohlo znamenat konec přesně definované reality. Budoucnost vyhledávání se bude vyznačovat integrací AI s dalšími technologiemi a zařízeními, což povede k novým možnostem i výzvám. Klíčové je, že se mění i způsob, jak s informacemi pracujeme, což bude mít dalekosáhlý dopad na celou společnost.
Možná by stálo za to nezapomenout jazyk tradičních vyhledávačů, budeme-li chtít ověřit potřebnou informaci z různých zdrojů. Je však otázkou, kdo bude ochoten procházet odkazy, když může mít přímé odpovědi. Kdo bude chtít složitě poznávat, když může rovnou vědět?
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
