Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Daty řízené školství v praxi

Daty řízené školství v praxi

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
2. díl seriálu zabývajícího se analýzou výukových výsledků předkládající současný stav implementace této technologie na praktických příkladech ze Spojených států, kde se její nasazení již začíná realizovat.

Nikoho nepřekvapí, že analýza dat generovaných činností studentů na počítačích začala být nejdříve rozvíjena na vysokých školách. Většina z nich se dnes bez distančních forem výuky neobejde a mají též k dispozici týmy schopné aplikace zpracovávající velká data vyvíjet. Horizon Report 2011 přináší několik příkladů. K nejpokročilejším patří systém Signals vyvinutý na Purdue University a mezitím zakoupený společností SunGard s cílem integrovat ho do jejich produktu Open Digital Campus. Jiné hotové řešení vysokým školám nabízí Blackboard ve formě Blackboard Analytics. Vývoj v této oblasti je překotný a dochází k průběžné integraci různých produktů.

Nás ovšem zajímá spíše problematika středních a základních škol. Zaměříme-li opět svou pozornost na Spojené státy, které jsou stále ještě v oblasti vývoje využití technologií ve školství nejdále, zjistíme, že snaha o zavedení programů, v nichž podstatná část výuky probíhá prostřednictvím počítačů, existuje již mnoho let (viz Škola budoucnosti slibuje vzdělání pro příští generace, Současné problémy s implementací vzdělávacích technologií). V poslední době (hlavně po zveřejnění výsledků PISA – viz Bude PISA 2009 pro nás poučením?) se dá mluvit přímo o kampani zaměřené proti učitelům amerických státních škol (viz Strategie skutečné reformy školství). Síly, které ji vyvolávají, tvrdí, že špatné výsledky amerických žáků jsou způsobeny neschopností učitelů. Paušalizace takového názoru je velmi nesprávná a mimořádně škodlivá. Možná to zatím není zcela zřejmé, ale všechno to má s technologiemi a daty řízeným školstvím určitou souvislost.

Právě ty americké školy (typicky soukromými subjekty založené tzv. charter schools pobírající státní příspěvek na žáka), obvody a státy, které jsou již dnes schopny zavádět technologiemi podporované vzdělávací programy s implementovaným řízením založeným na reálných datech, jsou hlavními představiteli kampaně dávány za příklad hodný následování (např. viz článek Joanne Barkan v Citacích). Ministr Duncan přímo propaguje tzv. hybridní školy (viz Americké hybridní školy pro síťovou generaci) a zavádí grantové programy (Race to the Top), na něž dosáhnou pouze ty státy, které provádějí reformy hodnotící učitele podle výsledků jejich žáků.

V pozadí kampaně stojí několik významných osobností a celá řada lobistů. K nejčastěji zmiňovaným patří Bill Gates. Nadace Billa a Melindy Gatesových se podpoře nejen amerických škol věnuje dlouhodobě (viz Rozhovor s vizionářem). V současném světě nikoho asi moc nepřekvapí, když se ukáže, že spolu s financemi se snaží získat též patřičný vliv na rozhodování o tom, jak by školství mělo fungovat (např. viz článek Gary Stagera v Citacích). Jednou z cest, jak vyvolat technologickou reformu školství, je podpora, kterou Bill Gates osobně poskytuje Salmanu Khanovi. O jeho Khan Academy jste již nejspíše slyšeli. Jedná se původně o sbírku vlastnoručně vyrobených výukových video-tutoriálů uložených na YouTube, které postupně pokrývají výklad látky různých předmětů (hlavně matematiky) od úplných základů až po maturitu. V současné době obsahuje cca 2500 videí.

1.5 milionů dolarů, které dostal Khan od Gatese (plus dotace od Google a dalších – viz článek Clive Thompsona v Citacích), věnuje v posledním roce na vybudování softwarové nadstavby, která má mnohé prvky shodné se systémy analýzy výukových výsledků používaných vysokými školami. Sbírka výukových videí tak byla rozšířena o cvičení, která jsou ke každému tématu k dispozici, a celý systém byl doplněn o ukládání a analýzu toho, co každý registrovaný uživatel Khan Academy dělá. Možnosti využití jsou přehledně prezentovány v následujícím videu.

Khan Academy Exercise Software

Velmi stručně se dá shrnout, že analytická část software je realizována formou jakéhosi kontrolního panelu, který poskytuje každému registrovanému uživateli přehled o tom, jak na tom je. Na interaktivní mapě jsou přehledně zobrazena všechna cvičení a je na první pohled vidět, která již jsou hotová a která by měla následovat. Při pokusu o jejich zvládnutí si může studující zobrazit jednoduchou nápovědu a teprve když ani ta nestačí, pustí si výklad ve formě videa. Může si nechat zobrazit grafy v různých formách ukazující, jak dlouho a s jakým úspěchem se tím kterým cvičením zabýval. Poslední verze systému počítá i se zapojením učitele, který pak má k dispozici přehledy výsledků všech svých žáků s barevně odlišenými zjevnými neúspěchy, na něž je třeba vhodným způsobem reagovat. Jedná se o podobnou vizualizaci, jakou zavedl jako první již systém Signals. Khan samotný tvrdí (viz Změňme vzdělávání pomocí videa), že uplatnění jeho systému v praxi znamená vlastně „humanizaci“ školy. To, co se dříve provádělo ve třídě (výklad), děje se teď individuálně kdykoli a kdekoli, a to, co se dělalo doma (úkoly), dělá se ve třídě pod dohledem učitele, který se může věnovat plně přímé pomoci žákům.

Khan Academy je doposud zcela bezplatná. Připravují se další videa, cvičení a několik jazykových mutací. Pokud by se současný směr vývoje podařilo tomuto velmi nadanému původně počítačovému inženýrovi a obchodníkovi s akciemi, jehož rodiče pocházejí z Indie, udržet, myslím, že je třeba mu gratulovat. Jeho výtvor má velkou šanci stát se nepostradatelnou pomůckou mnoha milionů lidí (nejen dětí) po celém světě. Může být snadno použit též jako užitečný doplňkový nástroj běžného učitele, který s jeho pomocí může výuku individualizovat a zlepšit tak výsledky svých žáků (viz Technologiemi posílená individualizace výuky).

O tom, že by si mohl takovýto velmi prospěšný produkt udržet dlouhodobě úplnou bezplatnost a otevřenost, mám ale určité pochybnosti. Snahy těch největších hráčů ovlivňujících budoucnost školství jsou bohužel většinou vedeny osobními komerčními zájmy. Microsoft nám již dlouhá léta předvádí, jak výhodné může být, když se děti již ve školách stanou závislé na jeho produktech. Zajímavé jsou i jiné příklady ze současnosti. Tak třeba zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg věnoval minulý podzim100 mil. $ na podporu reformy školství jednoho z nejhorších obvodů New Jersey – Newark. Ta reforma je pochopitelně založena na odměňování učitelů podle výsledků, zavírání neúspěšných škol a otevírání nových charter schools (viz článek Anya Kamenetz v Citacích).

Hodně křiklavým případem je nově nabytý zájem, který o školství projevuje nechvalně známý mediální magnát Rupert Murdoch. Jeho přednáška na posledním pařížském summitu G8 koncem května uskutečněná na základě pozvání prezidenta Sarkozyho vyvolala značný zájem veřejnosti. Jejím mottem byla výzva k digitální revoluci, která by měla pomoci transformovat školství do moderního technologiemi podporovaného oboru, jako se to již stalo všude jinde. Podle něj nemá cenu finančně podporovat přímo školy a učitele, ale je třeba vytvářet alternativy umožňující individualizaci výukových postupů.

Special Talk - Digital's Next Frontier: Education (Rupert Murdoch on G8 forum)

Docela hezky se to poslouchá, vyvolává-li ve vás někdo dojem, že jeho cílem je poskytnout vzdělání všem. V případě Murdocha ale tuto víru dost narušuje fakt, že se o školství začal zajímat až poté, co v listopadu 2010 koupil za 360 mil. $ Wireless Generation. Jedná se o firmu zabývající se již několik let vývojem software na formativní (adaptivní) ověřování schopnosti žáků číst a počítat (2 hlavní v USA plošně testované kompetence). Systém vyžaduje s ním kompatibilní výukový obsah, který je nutné dokoupit zvlášť. Již několik málo měsíců po realizaci této akvizice se ukázalo, jak důležitý může Murdochův vliv být. Wireless Generation získala bez výběrového řízení kontrakt v hodnotě 27 mil. $ od města New York na vybudování jednotného na datech založeného systému hodnocení všech žáků škol, které město řídí. Díky známé Murdochově aféře s News of the World, která nedávno propukla v Anglii, byl tento kontrakt nakonec zrušen (New York spikes education software deal with Wireless Generation).

Vše nasvědčuje tomu, že se sektor školství stává centrem zájmu velkých hráčů na poli byznysu. Třeba zrovna Murdoch jeho celkový potenciál v USA odhaduje na 500 miliard dolarů. Jsou to peníze, které jdou nyní z velké části v podobě platu do kapes učitelů. Právě daty řízené školství dává možnost dosud zaběhané finanční toky poněkud přesměrovat.

Stále ještě nechápete jak? S tím, co víme, není těžké záměr odhalit. Již současné hybridní školy (viz Americké hybridní školy pro síťovou generaci) jsou postaveny na využití systémů řízení výuky založených na datech získaných činností žáků. Větší část veškerého výukového času tráví žáci u počítačů. Každý z nich individuálním způsobem prochází studijní plán založený na definovaných základních standardech (core standards), jež jsou v USA ověřovány pomocí státních plošných testů. Jednotlivá témata jsou podobně jako v Khan Academy předkládána prostřednictvím jakési přehledné mapy (nebo tabulky). Žáci postupují podle stanoveného učebního plánu všichni vlastním tempem. Ke každému tématu mají k dispozici výklad, cvičení a testové úlohy podobné těm státním. Učitelé individuální výsledky průběžně kontrolují a věnují se hlavně těm žákům, u nichž systém identifikuje nějaké nedostatky.

Vzhledem k tomu, že hybridními školami se zatím stávají výhradně výběrové charter schools, studují v nich především ti žáci, kteří mají osobní zájem na tom, aby jejich výsledky byly uspokojivé. Některým z nich možná vyhovuje i to, že je nikdo nenutí dělat něco, co nebudou u jedině důležitých státních zkoušek potřebovat. Motivace k učení je navíc podpořena např. tak, že v pátek chodí do školy jen ti žáci, kteří musí kvůli systémem odhaleným neúspěchům absolvovat doplňkové studijní programy.

Školy tohoto typu mají většinou velmi slušnou úspěšnost v plošných testech. Vlastně je právě toto hlavním cílem jejich výukové činnosti. Potřebují mnohem méně učitelů s poněkud odlišnou kvalifikací a i přes nutnost investovat do počítačových systémů a digitálních učebních materiálů jsou co do nákladů při zachování státního příspěvku na žáka velmi efektivní.

Citace a použitá literatura:
[1] - BARKAN, Joanne. Firing Line: The Grand Coalition Against Teachers. 2011. [cit. 2011-09-08]. Dostupný z WWW: [http://dissentmagazine.org/online.php?id=504].  
[2] - STAGER, Gary. Who Elected Bill Gates. 2011. [cit. 2011-09-08]. Dostupný z WWW: [http://www.huffingtonpost.com/gary-stager/who-elec...].  
[3] - THOMPSON, Clive. How Khan Academy Is Changing the Rules of Education. 2011. [cit. 2011-09-08]. Dostupný z WWW: [http://www.wired.com/magazine/2011/07/ff_khan/].  
[4] - KAMENETZ, Anya. How to Spend $100 Million to Really Save Education. 2011. [cit. 2011-09-08]. Dostupný z WWW: [http://www.fastcompany.com/magazine/152/how-to-spe...].  
Detailní informace o článku naleznete ZDE.
Tento článek je zařazen do seriálu Analýza výukových výsledků.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek

Licence článku:
Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.