Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Horizonty podle CoSN
Odborný článek

Horizonty podle CoSN

30. 9. 2019 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Letošní přehled největších výzev, urychlovačů a technologických spouštěčů, které budou ovlivňovat školství v blízké budoucnosti, jak je v režii CoSN odhalila skupina špičkových světových odborníků.

Již v dubnu, když jsem psal o 5 největších výzvách školství podle CoSN, bylo jasné, že se k aktivitě konsorcia CoSN zkoumající budoucnost vzdělávacích technologií budeme muset vrátit. V letošním roce se CoSN rozhodlo, že dědictví Horizon Reportu pro oblast základního a středního školství, které vloni převzalo, poněkud upraví. A tak letos pod společným názvem Driving K-12 Innovation vydalo hned 3 zprávy o budoucím vývoji školství. Výzvami (Hurdles) se zabývala ta první, druhá zkoumá urychlovače (Accelerators) a třetí technologické spouštěče (Tech Enablers).

Systém zavedený v minulých letech Horizon Reportem byl zachován. Více jak stovka špičkových odborníků nejprve ve všech kategoriích vybírá témata, která by se do přehledu hodila, a pak se hlasuje. Výsledkem je následující tabulka, v níž je prvních 5 položek v každé kategorii seřazeno podle významnosti či časové vzdálenosti (u spouštěčů) vzestupně. U výzev to znamená, že nejdůležitějším problémem, který musí školy řešit, je podpora inovačních procesů. Urychlit je přitom lze nejvíce, podaří-li se dovést žáky až na nejvyšší úroveň Bloomovy taxonomie kognitivních cílů – k vlastní tvůrčí činnosti. Z pohledu budoucího vývoje technologií samotných jsou tím nejrychleji dostupným nástrojem pro řešení výzev a využití urychlovačů mobilní digitální zařízení. Analytické a adaptivní technologie mají sice obrovský potenciál, ale zatím zůstávají na nejvzdálenějším horizontu. [1]

1. Výzvy 2. Urychlovače 3. Tech. spouštěče
1.1 Technologie a budoucnost práce 2.1 Budování kapacit vedoucích pracovníků 3.1 Mobilní zařízení
1.2 Další vzdělávání učitelů 2.2. Tvořivé myšlení 3.2 Blended Learning
1.3 Propast mezi technologiemi a pedagogikou 2.3 Personalizace 3.3 Cloudová infrastruktura
1.4 Digitální rovnost 2.4 Daty řízená praxe 3.4 Rozšířená realita
1.5 Nastavování a udržení inovací 2.5 Žáci jako tvůrci 3.5 Analytické a adaptivní technologie

Alespoň ve stručnosti se podívejme, co jednotlivé položky znamenají.

1. Výzvy

1.1 Technologie a budoucnost práce
Umělá inteligence, robotika a hluboké učení jsou technologiemi, které mají významný vliv na myšlení lidí i na to, jak se učí, žijí a pracují. V důsledku toho musí vzdělavatelé přehodnotit své představy o tom, jaký budou mít v příštích letech technologie vliv na výuku i samotné učení. Digitální gramotnost se ukazuje být kritickou podmínkou kvalifikace na pracovním trhu. Digitální občanství je též důležité. Žáci musí umět se v digitálním světě chovat eticky a žít zodpovědně.

1.2 Další vzdělávání učitelů
Klíčovou podmínkou úspěšných inovací s využitím technologií je příprava učitelů. Ukazuje se, že tradiční postupy (zavádění shora dolů, stejný postup pro všechny, sedět a poslouchat) mají velmi malý dopad. Jedině personalizované metody propojené s praxí mohou učitelům pomoci na jejich cestě k celoživotnímu učení a soustavnému zvyšování odborných schopností.

1.3 Propast mezi technologiemi a pedagogikou
Rychlý rozvoj technologií vyvolává tlak na pedagogy, aby modifikovali svůj přístup k výuce. Jsou-li digitální nástroje zaváděny bez zohlednění dialektického vztahu mezi výzkumem a pedagogikou, nebo bez správně načasované přípravy učitelů, může to být jen ztrátou času, úsilí i investic a zmařená možnost pro žáky učit se v digitálním světě.

1.4 Digitální rovnost
Rovný přístup k vysokorychlostnímu internetu, digitálním nástrojům, výukovým materiálům a inovativním postupům, to vše je předmětem stále většího zájmu vzdělávací politiky. Příležitost učit se v digitálním světě může být ovlivněna socio-ekonomickým statusem, bydlištěm, rasou, pohlavím či nějakým hendikepem. Případné nerovnosti je třeba vyrovnávat.

1.5 Nastavování a udržení inovací
Na mnoha místech chybí zájem, vlastní vize i potřeba přenášet inovativní využití technologií z několika málo tříd k plošnému nasazení v rámci celé školy, obvodu, státu. Institucionalizace inovačních postupů vyžaduje systematický přístup, soustavnost a průběžnou identifikaci efektivity pro potřeby řízení a udržitelnosti.

2. Urychlovače

2.1 Budování kapacit vedoucích pracovníků
Zásadní význam pro aplikaci inovativních postupů pomáhajících žákům má, když vedení školy podporuje růst profesní komunity, tj. dává učitelům příležitost vzdělávat se a osvojovat si nové dovednosti.

2.2 Tvořivé myšlení
Tvořivé myšlení je metodika do výuky zavádějící cyklické tvořivé zkoumání, formulování a praktické řešení vlastních problémů či nápadů žáků založená na empatii (např. viz Hodina géniů).

2.3 Personalizace
Po vzoru obchodu, který houfně zavádí nové metody na datech založeného přizpůsobování nabídky osobním potřebám zákazníků, zkoumá školství možnosti individualizace vzdělávacího procesu na základě předchozích výsledků žáků. Současně by měla být podpořena jejich autonomie – možnost vyjádřit vlastní názor, vybrat si, co studovat.

2.4 Daty řízená praxe
Školství stále více pracuje s daty zaznamenávajícími činnost žáků, odhalujícími jejich úspěšnost a schopnosti s cílem získat podklady pro rozhodování o dalším postupu ve výuce, zaměstnatelnosti, investicích do technologií ad.

2.5 Žáci jako tvůrci
Školy stále více přijímají koncepci, že žáci nemusí čekat, až dostudují, než začnou ovlivňovat svět kolem sebe. Proto se snaží do výuky zavádět problémy reálného světa a vedou žáky ke generování nápadů i řešení.

3. Technologické spouštěče

3.1 Mobilní zařízení
Ruční či nositelná zařízení připojená k internetu jako chytré mobily a senzory měřící osobní vlastnosti umožňují neustále získávat informace a tvořit. Podporují globální spojení a personalizované poznávání. Školy na celém světě se snaží pomocí mobilních zařízení řešit problém rovného přístupu ke vzdělání navzdory riziku, že tyto technologie mohou situaci při nesprávné implementaci také zhoršit.

3.2 Blended Learning
Výuka kombinující prezenční a online aktivity reflektuje to, co lidé dělají v běžném životě. Navíc poskytuje možnost aktivity personalizovat. Dává žákům větší autonomii a různé příležitosti si vybrat postup, který více odpovídá jejich preferencím. Zvětšuje prostor pro učitele věnovat se jednotlivým žákům individuálně (např. viz převrácená třída).

3.3 Cloudová infrastruktura
Online infrastruktura přístupná prostřednictvím internetu dovoluje přesunout hardwarové i softwarové služby mimo budovu školy (Standardy interoperability podle CoSN). V důsledku toho dochází ke snížení nákladů a výukové zdroje jsou snadněji dostupné odkudkoli. Spolu s přesunem výukových služeb do cloudu je třeba zajistit, aby všichni žáci měli přístup k internetu i mimo budovu školy (Digitální rovnost CoSN v roce 2019).

3.4 Rozšířená realita
Rozšířená (extended) realita dnes zahrnuje hned několik dříve samostatných oblastí kombinujících skutečné vjemy s virtuálními. Pracuje se sestavou digitálních přístrojů obohacujících skutečný svět o interaktivní prvky podporující představivost. Učitelé používají tyto technologie jako pomůcku umožňující učení v komplexním prostředí, často takovém, které jinak není dostupné.

3.5 Analytické a adaptivní technologie
Technologie dokážou analyzovat a předvídat aktivitu žáků. Mohou tak pomoci učitelům přizpůsobit výukovou činnost individuálním vzdělávacím potřebám a nabídnout žákům cílenou podporu k dosažení jejich cílů. Existuje celá řada různě vyspělých adaptivních systémů, plně funkční model však dosud nebyl vyvinut.

Literatura a použité zdroje

[1] – KRUEGER, Keith. Driving K-12 Innovation. 2019. [cit. 2019-8-15]. Dostupný z WWW: [https://www.theewf.org/uploads/pdf/Keith-Krueger-Jan-22-2019-Driving-K-12-Innovation.pdf].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.