Jak už to tak bývá, „všechno zlé je k něčemu dobré“. Množí se zprávy o tom, jak školy zavřené díky epidemii houfně zavádějí místo prezenční výuky výuku distanční. Zatím se dlouhodobé zavírání odehrává hlavně v Asii – v Číně, Jižní Koreji, Japonsku, Singapuru, Vietnamu, … [1]. Je ale zřejmé, že se to asi bude v blízké budoucnosti týkat i nás. Detaily jsou docela zajímavé.
Přechod na online výuku je věc dost komplikovaná, a má-li se navíc uskutečnit skokem, vyžaduje mimořádné nasazení ze strany učitelů. Ti nutně potřebují vhodnou pomoc. Trvá to sice zatím jen krátkou dobu, ale již teď je patrný obrovský nápor technologicky orientovaných firem snažících se využít příležitost a uchytit se na velice perspektivním trhu s nabídkou komplexních služeb. Typicky je součástí personalizovaný online systém výuky.
Výhodu mají ty firmy, které již mají s online výukou zkušenosti a disponují dostatečnou nabídkou vhodných digitálních materiálů či celých kurzů (např. americká K12). Největší podíl na trhu placených služeb nakonec získá ten, kdo bude schopen poskytnout jednotný systém integrující jak výukový obsah, tak nástroje pro spolupráci, disponující analýzou výukových výsledků schopnou s využitím umělé inteligence personalizovat činnost žáků. V té souvislosti mě zaujala nabídka anglické společnosti Century, která nabízí svůj systém díky koronaviru na přechodnou dobu školám zadarmo [2]. Demo najdete zde: How CENTURY works.
Spomocník se personalizací výuky zabývá již dlouho. Dovolím si shrnout podstatné. Takový online systém je vynikajícím pomocníkem učitele. Dovoluje žákovi, má-li zájem o poznávání, samostatně postupovat při osvojování znalostí, dejme tomu na prvních několika příčkách Bloomovy taxonomie. Bez vhodných podnětů a podpory učitele se však k vyšším formám myšlení (tvorba, řešení problémů apod.) nedostane. Proto je důležité i při přechodu na čistě online výuku zachovat přímé kontakty a budovat komunitu třídního kolektivu.
Mnoho škol se o pedagogicky hodnotný přechod na online výuku vyvolaný koronavirem pokouší i přesto, že na placenou podporu nemají finance. Jak se jim to daří, sleduje např. EdSurge [3]. První zkušenosti naznačují, že ty školy, které s online výukou nemají žádné zkušenosti, mají tendenci zpočátku věc podceňovat.
Typickým příkladem může být čínská Dalian American International School. Na počátku měla škola představu, že pro spojení s žáky i rodiči vystačí s e-mailem [1]. Učitelé dostali za úkol sedět u počítače a podle stávajícího rozvrhu zadávat žákům práci a přijímat vypracované úkoly. Brzy se ukázalo, že (díky příliš vysoké transakční vzdálenosti) nebude takto organizovaná výuka fungovat. Že bude nezbytně třeba využívat celou řadu různých online nástrojů, jinak hrozí nebezpečí, že učitel bude pracovat 18 hodin denně bez potřebných výsledků.
V první řadě se nabízí školám již běžně dostupné cloudové kancelářské aplikace (Dalian používá Microsoft 365), které dovolují sdílet dokumenty, realizovat videokonference, chatovat v reálném čase ad. Učitelům nezbylo než se urychleně začít učit s těmito nástroji pracovat. Většina z nich dnes již organizuje online výuku mnohem efektivněji. Základem je videokonferenční setkání (klidně podle rozvrhu) určené ke konzultacím a zadání úkolů. Následuje buď samostatná práce (např. formou převrácené třídy), nebo práce skupinová, při níž žáci spolupracují online na splnění nějakého úkolu. Přitom samozřejmě musí komunikovat, což pro ty, kteří stejným způsobem hrají online hry, není žádný problém.
Vývoj můžeme nejlépe sledovat na dobře organizovaných mezinárodních školách, které jsou všude na světě. Třeba služba, kterou používají anglicky vyučující školy, International Schools Services (ISS), poskytuje pro přechod k online výuce přehlednou podporu – Online Learning: A Strategic Approach for K-12 Schools, kde lze nalézt množství důležitých rad. Dozvíte se zde, jak začít (komunikovat, definovat očekávání, připravit prostředí, nastavit pravidla, průběžně řešit problémy), jaké nástroje jsou nejvhodnější (nejčastěji jsou zmiňovány: Google classroom, Seesaw), kde hledat nejvhodnější zdroje výukových materiálů pro různé předměty (např. Khanova škola, Dalian Online Library).
Organizací specializovanou čistě jen na podporu online vzdělávání je Global Online Academy (GOA). Ta doporučuje svým školám 15 zásad online pedagogiky [4]:
- Ověřte technologické vybavení svých žáků
Je důležité nejen vědět, jaké přístroje má žák doma k dispozici, ale též, jak je připojen k internetu, zda nemá některé funkce (protokoly) či aplikace zablokované apod. (Je zajímavé, že v případě mezinárodních škol již nikdo neřeší, zda žák vůbec nějaké digitální technologie má.)
- Nastavte vhodné vzdělávací prostředí
Ideální je, má-li škola již k dispozici nějaký systém řízení výuky (LMS) a každá třída tam má svůj prostor, jako doplněk může posloužit vlastní web, blog či hyperdoc (nástupce webquestu) – viz Třídní učitel 2.0 – díl 7.: třídní web.
- Komunikujte často, jasně a konzistentně
Pokud využíváte nějaké prostředky ke komunikaci s žáky dlouhodobě, držte se jich a používejte je i při přechodu na online výuku (Třídní učitel 2.0 – díl 6.: třídní intranet). Jen intenzita je samozřejmě vyšší. Stanovte pravidla, která budete dodržovat.
- Dělejte pravidelná synchronní online setkání
Je-li to možné snažte se udržet přímé spojení s žáky i na dálku. Není-li časový rozdíl příliš velký, je vhodné organizovat online videokonference, nejlépe každý den. Volně dostupných nástrojů je několik (Skype, Hangouts), GOA doporučuje Zoom.
- Vytvořte podmínky pro asynchronní setkávání
Součástí online výuky je typicky zadávání úkolů (např. studia materiálů), k nimž je vedena asynchronní diskuze. Je vhodné pro ni vyčlenit určité časové rozpětí. Nástrojů je velmi mnoho, jsou součástí každého LMS. GOA doporučuje Flipgrid, Padlet či Slack.
- Nezahlcujte žáky učivem
Chovejte se jako kurátor předkládající obsah žákům tak, aby ho dokázali zpracovat. Nezvyšujte nadměrně jejich kognitivní zátěž (viz Mikroučení – model personalizovaného vzdělávání). V souladu s pravidly pro metodiku převrácené třídy (Převrácená třída podle Dr. Lodge) se snažte vyložit látku osobně, nejlépe pomocí videotutoriálů. GOA navrhuje pro záznam používat Loom.
- Podporujte spojení mezi žáky
Většina mladých lidí v současnosti používá ke spojení a sebevyjádření sociální sítě. Nedělají rozdíl mezi osobním a online setkáním. Je vhodné za účelem zachování třídní komunity tyto aktivity podporovat.
- Hodnoťte výsledky strategicky a s rozmyslem
Hodnocení je asi největším problémem. V online prostředí nelze dohlížet na to, zda žák při dělání tradičního testu nepodvádí. Hodnocení proto musí vypadat docela jinak. Nejvhodnější je zavést asynchronní formativní hodnocení (např. komentování práce během aktivit). Hodnotit lze též sumativně, tj. po odevzdání výsledků. Při týmové práci je většinou nutné hodnotit skupinu jako celek.
- Připravte časový harmonogram všech aktivit
Jedná se o program (rozvrh), který může mít podobu tabulky. Typicky je součástí každého LMS. Je důležité zachovat přehlednost, riziko ztráty orientace se online zvyšuje.
- Žádejte od žáků zpětnou vazbu
Je velmi nesnadné hlídat na dálku to, zda žák něco dělá. Pomoci může kvalitní komunikace, tj. soustavné spojení a okamžité řešení vznikajících problémů. Dobré je, jsou-li žáci vedeni k tomu diskutovat o své práci se spolužáky tak, aby učitel mohl tuto diskuzi sledovat. Další cestou je využití sdílených dokumentů při tvorbě.
- Vytvářejte příležitosti pro personalizaci
Technologie samy o sobě dovolují každému pracovat svým vlastním tempem, skutečná personalizace pak dokonce umožňuje nastavovat též individuální cíle. Při přechodu na online výuku lze vytvořit prostředí, v němž každý žák realizuje aktivity přizpůsobené jeho osobním preferencím. Na počátku stojí možnost volby činnosti, prostředkem je vlastní tvorba (např. hodina géniů).
- Uvědomte si potřebu podpory pro žáky
Zavření školy může být pro žáky traumatizující událostí. Práce online klade vyšší nároky na potřebu podpory. Je vhodné vytvořit ve škole specializovaný tým, který sleduje online činnost žáků (např. přítomnost v LMS školy) a vytipovaným jedincům, jejichž aktivita neodpovídá předpokladům, poskytuje zvláštní podporu. Důležitý je soustavný kontakt se všemi žáky.
- Informujte rodiče
Zachovejte stávající systém informování rodičů (e-mail, newsletter, přístup do LMS) a snažte se poskytovat rodičům i další podporu, aby mohli pomáhat žákům pracovat na online aktivitách.
- Přehodnoťte svou roli jako učitele
Online výuka je příležitostí změnit svůj přístup k výuce, posunout se od poskytovatele vědomostí k mentorovi, jehož hlavní náplní je provázet žáka na cestě za poznáváním. Snažte se vyvolávat u žáků zájem, pocit smysluplnosti a umožnit jim v maximální míře autonomii. Cílem je posilovat vnitřní motivaci k učení.
- Sdílejte své poznatky s kolegy
I když je předávání informací důležité (twitter, blog, portály), nejde jen o něj. Jde o vzájemnou podporu. Ideálním prostředkem je synchronní online setkání učitelů (např. webinář), kde dochází k výměně zkušeností.
GOA provozuje též specializovanou stránku na podporu opatření souvisejících s koronavirem – COVID-19, na níž najdete shrnující hlavní zásady, které je třeba při přechodu na online vzdělávání respektovat:
- Podstatou online výuky je spojení mezi účastníky poznávacího procesu (konektivismus). Komunikace je mimořádně důležitá, aby nevznikal u žáků pocit odloučení.
- Pravděpodobně se vám nepodaří naplnit osnovy beze zbytku (projít celý předepsaný obsah). Brzy zjistíte, že výuka online není prostým převedením prezenčních aktivit do online prostředí. Otevírá nové možnosti a nové cíle (Technologická transformace vzdělávání podle Prenského).
- Je nutné udržovat rovnováhu mezi synchronními a asynchronními aktivitami, má-li vaše online komunita zůstat funkční.
Závěr je možná dosti nepříjemný:
- S technologiemi se učí jinak.
- Náhlý přechod k online výuce vyvolaný uzavřením škol znamená pro učitele výrazné navýšení práce.