Autor: vectorjuice – freepik.com |
Minulý týden jsem pro naši školu vypracovával návrh koncepce pro zapojení se do Pokusného ověřování obsahu, metod a organizace kombinovaného vzdělávání v základních a středních školách. Ve svém návrhu jsem vycházel z článků, které jsme doposud publikovali na Spomocníkovi, a navrhl vhodné modely testování hybridní výuky s jejich zcela konkrétními variantami. Bez ohledu na to, zda bude naše škola do tohoto ověřování zařazena či nikoliv, můj návrh využijeme pro realizaci hybridního přístupu u nás ve škole od školního roku 2021/2022. Návrh jsem pracovně nazval Hybridní škola. Nejde totiž jen o samotnou výuku, ale o další aktivity, které běžně ve škole provozujeme.
Zkuste si nyní vybavit libovolnou aktivitu, kterou jste realizovali ve vaší škole před pandemií, a položte si otázku, jak daná aktivita vypadá dnes ve formě online nebo jak by případně vypadala, kdybyste ji online realizovali. A následně se sami sebe zeptejte, zda byste ji v budoucnu mohli ve vaší škole provozovat oběma formami. Přesně to jsem udělal já a napadlo mě celkem 10 aktivit, které bychom mohli realizovat prezenčně i online.
Pro hybridní výuku jsem navrhl celkem čtyři různé varianty:
Prezenční kroužky, volitelné předměty či školní nebo třídní projekty by mohly být též nabízeny formou online, nebo online formu využít k rozšíření té prezenční v podobě asynchronního prostředí.
O tom, jak realizovat online třídní schůzky, jsem psal v minulém článku.
Vedle prezenční komunikace nabídnout žákům i tu online, ať už jde o třídnické hodiny, neformální třídní akce, či každodenní rychlou i pomalou komunikaci žáků s třídním učitelem a předmětovými učiteli, případně též k pravidelným online setkáním zástupců tříd s vedením školy apod.
Také porady předmětových komisí, pedagogické rady, porady vedení školy ad. by mohly být realizovány jak prezenčně, tak online, případně oběma formami současně (streamování).
O online Dnech otevřených dveří jsem psal detailně zde.
Dovedu si představit, že by všechny typy prezenčních zkoušek v naší škole, a obecně ve kterékoliv škole, mohly být nabízeny i v online variantě, ať už jde o zkoušky průběžné, opravné, pololetní, nebo závěrečné, či dokonce maturitní.
Stejně tak i přijímací řízení do všech oborů vzdělávání by mohlo být realizováno prezenčně i online.
Vhodným příkladem může být například školní knihovna, která může v online režimu nabízet například půjčování školních e-knih a e-učebnice.
Kurzy pro žáky i veřejnost by též mohly existovat v obou formách a vzájemně se doplňovat, podobně jako u zájmových aktivit popsaných v bodě 2.
Každá z uvedených aktivit bude nepochybně vyžadovat detailnější analýzu (např. SWOT) pro obě formy, prezenční i online, abychom lépe poznali jejich výhody i nevýhody v různých situacích. Uvedený výčet ukazuje, že hybridní model může jít napříč veškerým děním ve škole. Jde jen o to, pro kterou situaci se daná forma hodí lépe a jak efektivně se doplňují.
Aby se však jednalo o hybridní přístup, musí být obě formy dané aktivity navrženy tak, aby se vzájemně doplňovaly či spolu alternovaly, a nikoliv aby se jen duplikovaly. Z prezenční aktivity neuděláme tu online tím, že osobní kontakt nahradíme technologiemi.
Nesmíme zapomínat ani na to, abychom žáky a zejména učitele zavedením hybridního modelu nezahltili. Týká se to především hybridní výuky. Je důležité dobře zvolit, kterou z variant zvládnou a budou ochotni provozovat všichni, a co již má být jen nadstavbou.
Aby ovšem hybridní škola fungovala správně, je nutné nejen nastavit technologie pro jednotlivé aktivity a procesy správně, ale především vybudovat takový hybridní model, jehož prioritou bude zajištění spravedlivého, personalizovaného prostředí pro žáky, které bude taktéž rozvíjet jejich digitální gramotnost, informatické myšlení, sociálně-emoční učení nebo např. digitální wellbeing.
Jedná se o takové hybridní školní prostředí, které současně dokáže snížit nerovnosti ve vzdělávání, rozvíjet potenciál žáků a vytvářet podmínky pro to, aby získali potřebné kompetence a dovednosti pro budoucí uplatnění v životě. U každé navržené aktivity se musíme ptát, zda a jak tyto popsané principy dokážeme pomocí námi zvoleného hybridního modelu naplňovat.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Hybridní vzdělávání.
Ostatní články seriálu: