Tvořivé myšlení podle EUN

Anotace

Zúčastnil jsem se kurzu European Schoolnet Academy ze série umocňující učitele – v tomto případě v tom, jak se stát pedagogickým mentorem technologické spolutvorby (EmpowerED educators: becoming pedagogical mentors for EdTech co-design). V češtině ten název zní trochu divně, důležitý je hlavně obsah. Jednoduše řečeno, ten, kdo sleduje Spomocníka, se nic moc nového dozvědět nemohl.

Kurz se v prvním modulu věnoval digitálním kompetencím učitelů (DigCompEdu). V druhém didaktickým teoriím (behaviorismus, kognitivismus, konstruktivismus, konektivismus). Přiznejme si, že v této oblasti dosud existuje více různých přístupů, a tak mě potěšilo, že EUN se dokonale shoduje s tím naším.

Třetí modul se zabýval tvořivým myšlením (Design Thinking). I na toto téma jsme toho již napsali mnoho. Neuškodí ale, když se na pojetí EUN podíváme blíže. Mějme na paměti, že v tomto kurzu jsou cílovou skupinou primárně mentoři učitelů, takže se jedná především o jejich tvořivé myšlení, na ostatní učitele a žáky je cíleno až následně.

EUN pracuje s 5 fázemi tvořivého myšlení. Přes značnou podobnost s 6 fázemi MIT (Tvořivé myšlení jako základ kompetencí pro 21. století) má tedy trochu blíže k původní struktuře z dílny IDEO (Tvořivé myšlení IDEO). V podání EUN vypadá tvořivé myšlení mentorů takto:

Struktura tvořivého myšlení mentorů EdTech podle EUN

1. Vcítění (Empathise)
   Pochopení potřeb a výzev cílové skupiny. Pro pedagogické mentory EdTech jsou to učitelé, žáci nebo školští metodici vzdělávacích technologií. Zásadní je, aby učitelé vnímali potřeby svých žáků. Kurz doporučuje v této fázi použít nástroj Empathy Map (viz Empathy Mapping: The First Step in Design Thinking), který vizualizuje pohledy účastníků [1].

2. Definování (Definning)
   Správné nasměrování definování řešeného problému na základě zjištěných poznatků v prvním kroku. Vizuální uspořádání pomáhá identifikovat emocionální faktory a vzorce chování žáků. Důležité je nejprve odhalit skutečné problémy, s nimiž se uživatelé potýkají, spíše než hned hledat řešení.
   Tento krok též zahrnuje zjišťování možných potencionálních problémů s řešením, např. nízké zapojení žáků nebo potíže se sledováním pokroku. K doporučeným nástrojům patří např. Point of View Statement (POV).

3. Nápad (Ideating)
   Vymýšlení kreativního řešení integrujícího učení. Mentor zde v roli pedagoga spolupracuje s účastníky, případně též s vnějšími EdTech týmy, a jsou generovány inovativní nápady. K realizaci lze využít některé nám dobře známé nástroje, např. Brainstorming, Mind Mapping, Crazy 8s, Rolestorming.

4. Prototyp (Prototype)
   Vývoj základní verze řešení, typicky zjednodušené a levné. Cílem je zjistit, zda je problém danou cestou řešitelný. V závislosti na kontextu to může být cokoliv od skic a modelů až po digitální makety. Mentor poskytuje hlavně zpětnou vazbu směrem k řešitelům spíše než k samotným prototypům. Zajišťuje, aby fungovala týmová spolupráce.

5. Testování (Assess)
   Tato fáze se zaměřuje na hodnocení funkčnosti a účinnosti prototypu získáváním zpětné vazby od uživatelů. Mentor může přispět tím, že se zapojí do testování a poskytuje zpětnou vazbu zaměřenou hlavně na soulad prototypu s pedagogickými principy. V případě možného širšího praktického využití prototypu je možné zapojit též specializovanou externí EdTech společnost. Za účelem získání zpětné vazby lze použít např. službu UserTesting, Maze nebo běžně dostupné, vhodně strukturované online formuláře. Zvlášť doporučeníhodné jsou nástroje umožňující spolupráci na výsledku, jako je Padlet nebo Miro.

5. Design Thinking: Test

V pozadí metodiky tvořivého myšlení je orientace na uživatele (user-centered design). Je to přístup zaměřený na iterativní řešení inovativních a praktických problémů, který vychází z pochopení potřeb koncového uživatele. V kontextu vzdělávání a EdTech pomáhá tato metodika pedagogům vyvíjet nástroje, strategie a systémy, které účinně řeší skutečné výzvy ve vzdělávacím prostředí.