Je opravdu nesnadné se orientovat v pojmech souvisejících s digitalizací škol. Minule jsme narazili na to, že někteří odborníci nazývají digitální pedagogiku prostě jen novou pedagogikou, pořád se nám plete učení na dálku s distančním, z převrácené třídy děláme školu naruby. A to zdaleka nejsou všechny nejasnosti. Dnes se podíváme na to, kam se posouvá technologiemi podporovaná výuka z pohledu systému řízení školy. Inovační proces s tímto vývojem spojený jsme dříve nazývali difuzí, vypadá to, že nově to bude konvergence. Sám si pod tímto vývojem představuji tu skutečnost, že vzdělávací prostředí již bylo technologiemi nasyceno, a teď je naším cílem přizpůsobit všechny na výukových činnostech se podílející prvky tak, aby byly kompatibilní a vzájemně spolupracovaly.
Náznaky současného vývoje pozorujeme již nejméně 5 let (Obnova veřejného školství aneb personalizované vzdělávání do škol). Pokud jde o technickou stránku věci, asi nejvíce se jí zabývá americké sdružení CoSN. Jeho snahou je dovést školy do stavu, kdy budou používat jen kompatibilní systémy schopné si vzájemně předávat data a předkládat výstupy všem v podobě, která je pro ně nejvhodnější. O standardech CoSN jsme referovali v červnu 2019 – Standardy interoperability podle CoSN.
Jak známo, v USA je zaveden systém, v němž má řízení škol na starost střední článek v podobě školských obvodů, které se zabývají vybavováním technologiemi, infrastrukturou i metodikou výuky. Je zajímavé sledovat, jak se aktuálně snaží reagovat na doporučení CoSN a na změny vyvolané učením na dálku. Asi nejlépe je to vidět na činnosti sdružení založeném pokrokovými školskými obvody Modern Teacher, které nese podtitul „sdílej a uč se s obvody vedoucími hnutí za personalizované vzdělávání“.
Modern Teacher vypracoval model implementace personalizovaného, technologiemi podporovaného vzdělávání (digitální konvergence) školského obvodu, který jde nad rámec technikálií. Celý proces rozpracovává v podobě online průvodce, který sleduje vývoj 6 složek procesu v několika vývojových fázích od vize přes plán až k realizaci. Jedná se ve skutečnosti o evaluační nástroj umožňující mapovat vývoj podobně, jako to dělaly difuzní modely inovace (viz např. Škola21). Pracuje s těmito složkami:
Každá z těchto složek by stála za bližší rozpracování, my se tentokrát podíváme jen na jednu, na digitální ekosystém. Je to klíčový stavební prvek celého systému, jehož úkolem je naplňovat doporučení CoSN v oblasti interoperability.
Digitální ekosystém podle Modern Teacher |
Je pro nás velice důležité mít alespoň povšechný přehled o tom, jak systémy splňující standardy fungují. Vše je stále v překotném vývoji, tak je jejich popis nesnadný a může být jen rámcový. Prosím, všimněte si toho, že základem takto koncipovaného ekosystému zůstává i nadále systém řízení výuky (LMS). Nad ním však je dostupné (pokud možno kompletní) kurikulum, tj. přehled toho, co se má žák naučit, s plánem, jak by měl postupovat. Přitom cesta každého nemusí být stejná (personalizace). Uvnitř systému jsou dostupné různé výukové materiály s kurikulem propojené. Učitel však může použít i různé externí digitální nástroje, které jsou do systému integrovány (třeba aplikace jako Quizlet, EDpuzzle, Nearpod, Flipgrid, Turnitin, Newsela ad.). Ekosystém zpracovává všechny informace o žácích a v přehledné podobě je předkládá těm, kterým jsou určeny (žáci, učitelé, rodiče).
Možná není na první pohled zřejmé, co navíc přináší ekosystém proti samotnému LMS, který většinou také ukládá a analyzuje data získaná při práci. Základní rozdíl je v tom, že v rámci LMS se žák typicky pohybuje jen v rámci jednoho kurzu, v němž většinou všichni účastníci procházejí stejnou cestou. Pokud budeme mít ambici dospět až na úroveň skutečného ekosystému, je třeba, aby v něm všichni žáci viděli celý postup studia a mohli ovlivňovat cestu, po které se k cíli vydají. Učitel je tím, kdo nastavuje podmínky, podněcuje žáky k učení, zadává úkoly jdoucí i nad rámec stanoveného kurikula, a provádí formativní hodnocení. Učitel, který začne podobný ekosystém využívat, skoro automaticky přechází na hybridní výuku.
Jedna věc je teorie, jiná praxe. Ta je pro nás nepochybně mnohem zajímavější. Asi nejsnáze si uděláme obrázek o tom, jak daleko americké školy na cestě digitální konvergence již došly, když se podíváme na prezentace vítězů soutěže doprovázející výroční konferenci, kterou pořádá Modern Teacher (National Conference On Digital Convergence). Nejnovějším vítězem v kategorii ekosystému je Elizabeth Forward School District (Pittsburgh, Pensylvánie) [1].
Do ekosystému EFSD se na dálku nedostaneme a z propagačního videa se toho dozvíme poměrně málo. Třeba to, že obvod praktikuje vybavení iPady 1:1 a že se snaží prosazovat metodiku tvořivého myšlení. Více informací lze dohledat prozkoumáním různých lokálních informací a podpůrných materiálů, kterých je na webu poměrně dost. Vypadá to, že EFSD v současné době přechází od LMS Schoology na Canvas. Schoology byl používán déle, možná proto, že je trochu uživatelsky vstřícnější (jinými slovy jednodušší). Canvas je podle administrátorů EFSD mocnější. Učitelé si zvykají v jeho rámci vytvářet tzv. playlisty, tj. postupy, kterými by se učení žáků mělo ubírat.
Podle mého názoru se zatím pořád o plnohodnotný ekosystém schopný skutečné interoperability (integrace i externích aplikací) nejedná. Je však naprosto zřejmé, že firmy tyto platformy vyvíjející PowerSchool (Schoology) a Instructure (Canvas) se snaží ubírat tímto směrem (posíleny federálními dotacemi [2]). Některé americké státy zakoupily pro výuku na dálku v důsledku pandemie multilicence pro všechny své žáky.
Schoology i Canvas byly původně nabízeny jako freemium, Canvas je dokonce původem open source. Dnes po prodeji obou platforem komerčně orientovaným subjektům o volné dostupnosti těchto produktů nemůže být řeči. Občas se i v USA najde obvod, škola či individuální učitel, který používá Google Classroom nebo Moodle. Vypadá to ale, že budoucnost mají ekosystémy schopné konvergence spravované provozovatelem, který nabízí všechny složky ekosystému.
Málo se o tom mluví, ale měli bychom si uvědomit ještě jednu důležitou věc. Tyto systémy jsou samozřejmě cloudové, tj. ukládají data na servery provozovatele. A ta data obsahují informace o studiu všech žáků. Je třeba velice důkladně ošetřit, aby nebylo možné je zneužívat k jiným komerčním účelům (nebo dokonce k politickým).
V té souvislosti na závěr ještě poznámka. Pokoušel jsem se dívat, jak ekosystém budují i jiné obvody. Výjimečně jsem narazil na integraci Google dokumentů, na MS Office nikde. Skoro všichni používají Zoom, s Teams jsem se nesetkal. Tím nechci tvrdit, že se produkty MS v USA nepoužívají. Rozhodně je ale situace dost odlišná od té naší.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.