Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Velký přínos tvůrčího nezdaru
Odborný článek

Velký přínos tvůrčího nezdaru

20. 12. 2021 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Zpráva o výsledcích výzkumu profesora švýcarské Eidgenössische Technische Hochschule Zürich Manu Kapura, který v rámci zavádění tvořivého myšlení do výuky propaguje metodiku tvůrčího nezdaru a vědecky ji s úspěchem ověřuje.

Narazil jsem na zajímavou studii publikovanou pod názvem When Problem Solving Followed by Instruction Works: Evidence for Productive Failure (Když řešení problémů následované výkladem funguje: Prokazatelnost tvůrčího nezdaru) v Review of Educational Research [1]. Vznikla na ETH Zürich (technická univerzita) pod vedením profesora pedagogiky Manu Kapura. Spolu s doktorandem (Dr. Tanmay Sinha) analyzovali 53 výzkumných zpráv z celého světa, hlavně ze Severní Ameriky, Evropy a Asie, jež zkoumaly úspěšnost 166 výukových experimentů převážně u žáků 6.–10. ročníků. Cílem bylo porovnat dvě výukové metody lišící se nikoli obsahem a cílem výuky, ale postupem.

V jednom případě se postupovalo klasicky, nejprve se látka vyložila, a pak procvičovala řešením praktického úkolu. V druhém případě se postupovalo opačně. Žáci dostali hned na počátku za úkol vyřešit nějaký praktický problém, a teprve během práce na něm zkoumali teoretické souvislosti. Vlastně je to pořád nám známé badatelsky (či projektově) orientované učení, řeší se jen to, zda mu nutně musí předcházet teoreticky zaměřená výuka budující nutné počáteční znalosti umožňující pochopení problému. Zkoumaný postup je aplikací nám známého tvořivého myšlení a hodně připomíná metodiku převrácené třídy.

Když se pokusíte řešit problém bez dostatečných kompetencí (znalostí a dovedností), zcela jistě se vám to napoprvé nepovede. Zákonitě se dopustíte chyb. Manu tvrdí, že je to vhodnější postup, než sledovat nastavenou trajektorii studia definovanou učitelem a podpořenou učebnicemi. Svou přednášku na TEDx v Luganu končí těmito slovy: „Jestli se nenaučíte chybovat, musíte chybovat při učení.

Productive Failure | Manu Kapur | TEDxLugano

Profesor Kapur vychází z vlastních životních zkušeností neúspěšné kariéry fotbalisty, zakladatele startupu a učitele matematiky. Teprve když se začal při studiu kognitivní psychologie (Ed.D., Columbia University, New York) zamýšlet nad tím, proč jeho studenti (National Junior College, Singapore) nechápali podle něj triviální výklad, došlo mu, jak velký rozdíl je mezi tím, jak věc vidí v oboru erudovaný expert a jak ji vidí začátečník (Jak se stát expertem?). Odtud byl již jen krok k pochopení, že lepším postupem je v rámci výuky vytvářet prostředí, v němž jsou žáci naváděni na vlastní cestu za poznáním. „Hlavním úkolem učitele není učit, ale ukazovat žákům, jak se na věci dívat. (…) Nic vám nepomůže lépe vidět než vlastní chyby.

Jedna věc je něco intuitivně zjistit, a úplně jiná to vědecky dokázat navzdory tradičně odlišnému většinovému názoru oponentů. A právě to je cílem, který si Manu jako akademik dal. Již nejméně 10 let se snaží tvůrčí nezdar vědecky zkoumat. Ukazuje se nejen to, že metodika založená na tvůrčím nezdaru je úspěšná, ale navíc, že je daleko úspěšnější, než by se dalo intuitivně očekávat. V úvodu zmíněná metaanalýza je jen tím nejnovějším výstupem, který vyvolal zájem médií (např. Studie: Tvůrčí nezdar znamená zdar při učení [2]).

Podívejme se například na jeden typický výzkum realizovaný týmem vědců na University of British Columbia v Kanadě [3]. Porovnávali výsledky dvou kroužků v rámci úvodního kurzu biologie v 1. ročníku. Společně dostali všichni za úkol nastudovat předem doporučenou literaturu. Jeden kroužek pak postupoval tradičním způsobem (AL – Active Learning). Začal přednáškou s možností aktivního zapojení a následovalo procvičení ve skupinách po 2–4 lidech, během něhož měli k dispozici průběžnou zpětnou vazbu. Ten druhý (PF – Productive Failure) postupoval obráceně. Nejprve dostali studenti za úkol bez pomoci vyřešit problém (podobný jako u AL), a teprve potom byli požádáni o reakce, které se staly základem pro cílenou zpětnou vazbu lektora v rámci následné „upevňující fáze“ lekce. Takto se postupovalo během celého semestru. Výsledek ukazuje následující obrázek.

Výsledky experimentu zkoumajícího rozdíl mezi metodikou aktivního učení (AL) a tvůrčího nezdaru (PF) v rámci úvodního kurzu biologie na University of British Columbia [3]

Než začnete tvůrčí nezdar aplikovat, uvědomte si, že ta metodika má své limity. Je-li cílem naučit fakta bez pochopení souvislostí a potřeby použít poznatky v jiných souvislostech (transfer), jsou výsledky PF a AL srovnatelné. AL bude pravděpodobně rychlejší. Čím je žák starší, tím je PF vhodnější (existuje vyšší pravděpodobnost existence dostatečných počátečních poznatků vyvolávajících zájem o řešení problému). Zájem žáků je klíčem k úspěchu. Učitel musí vytvořit prostředí, kde žák skutečně bude problém, který má vyřešit, chápat jako vlastní. Přitom ho nesmí počáteční neúspěch odradit, ale povzbudit ke studiu. Určitá spoluúčast žáků na výběru problému k řešení je na místě. Pozor ale, tvůrčí nezdar v pojetí Manu Kapura rozhodně neznamená ponechat žáky, aby řešili libovolné problémy zcela bez účasti učitele.

Výsledky, k mimž profesor Kapur dospěl, jsou dnes aplikovány na celé řadě škol (od ZŠ po VŠ) včetně jeho domácí ETH, kde je součástí interdisciplinárního výzkumného programu odhalujícího budoucnost vzdělávání (např. viz kurz algoritmizace a datových struktur).

Není pochyb o tom, že podnítit žáky k tvůrčímu nezdaru má zásadní význam pro chápání souvislostí studované problematiky a jejich přenositelnosti do jiných oborů, což jsou kompetence, které se mohou projevit až s odstupem (Do jaké míry je mezioborový přenos kompetencí možný?). Existuje ale jeden ještě závažnější důvod. Správně uchopený tvůrčí nezdar vede na cestu celoživotního učení.

Literatura a použité zdroje

[1] – SINHA, Tanmay; KAPUR, Manu. When Problem Solving Followed by Instruction Works: Evidence for Productive Failure. 2021. [cit. 2021-12-5]. Dostupný z WWW: [https://journals.sagepub.com/doi/full/10.3102/00346543211019105].
[2] – OFGANG, Erik. Study: Productive Failure a Success in Education. 2021. [cit. 2021-12-5]. Dostupný z WWW: [https://www.techlearning.com/news/study-productive-failure-a-success-in-education].
[3] – CHOWRIRA, Sunita G. et al. DIY productive failure: boosting performance in a large undergraduate biology course. 2019. [cit. 2021-12-5]. Dostupný z WWW: [https://www.nature.com/articles/s41539-019-0040-6].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Jan Maršák
20. 12. 2021, 15:09
5 z 5
Existují však také výzkumy, které nepotvrzují lepší vzdělávací výsledky u badatelsky orientované výuky před výukou orientovanou "klasicky". K tomu viz např.: https://www.tan…ep4102_1
5 z 5

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.