Nová pedagogika pro hluboké učení podle Fullana

Anotace

Michael Fullan je bývalým děkanem pedagogické fakulty University of Toronto a ředitelem Ontario Institute for Studies in Education, nyní konzultantem vlád snažících se transformovat školství do podoby odpovídající vývoji světa. Byl v roli poradce ontarijského premiéra duchovním otcem úspěšné ontarijské reformy školství v letech 2004–14.

Letos máme to potěšení přivítat ho na konferenci Úspěch pro každého žáka. Podívejme se alespoň rámcově, co se pod jeho přístupem skrývá. Hned na počátku je třeba připomenout, že „Deep Learning“ se v jeho podání týká lidí, ne strojů. Ten termín začal používat dříve, než ho zpopularizoval poslední vývoj umělé inteligence. Pro nás to znamená, že musíme při jeho použití rozlišovat, o jaký kontext se jedná.

Fullan svá doporučení vládám vyzývající k transformaci školství opírá primárně o potřebu řešit globální problémy lidstva (nerovnosti, klimatické změny ad.). Tvrdí, že klíčem je zájem jednotlivců o učení – o svůj osobní růst. Ten je však bohužel naprosto nedostatečný (ČR, jak známo, patří v tomto parametru k nejhorším). Pandemie problémy ještě zhoršila, ale na druhou stranu jasně ukázala nutnost změnit ve školství zaběhané postupy i cíle a věnovat vyšší pozornost wellbeingu. Fullan naši současnou situaci nazývá „příležitostí století“ [1]. Odpor vůči změnám je teď o něco menší. Je na nás, zda budeme schopni aktuální situaci využít.

Michael Fullan se snaží ontarijský úspěšný přístup k reformě školství stále aktualizovat a s jeho realizací pomáhat školám (a vládám) na celém světě. Za tím účelem založil hnutí New Pedagogies for Deep Learning (NPDL), které sdružuje desítky špičkových odborníků a stovky škol z mnoha zemí. Na úrovni vlád již jeho služby, kromě domovské Kanady, využila např. Austrálie, Dánsko, Holandsko ad.

Následující model ukazuje strukturu, s jejíž pomocí NPDL problematiku vysvětluje.

Model Nové pedagogiky pro hluboké učení [2]

Vnější okruh představuje výše již zmíněnou perspektivu nutné globální transformace školství, která se neobejde bez vyvolání zájmu veřejnosti (Engage the World) s hlavním cílem snížit existující nerovnosti (Equity).

1. vnitřní okruh ukazuje tři úrovně prostředí, v němž se mají změny odehrávat (systém, obvod či okres, školy). Pro nás je teď zrovna zvláště důležitý střední článek, který se pokoušíme po období vrcholné decentralizace do systému opět implementovat.

2. vnitřní okruh popisuje 4 hlavní komponenty výukového procesu, který je třeba proměnit z tradičního na inovativní (nová pedagogika) [1]:

• Změněné aktivizující výukové postupy vedoucí k hlubokému učení (konstruktivní přístup k řešení pro žáky relevantních problémů).
• Partnerský vztah mezi učiteli, žáky a dalšími zainteresovanými jedinci (např. rodiči).
• Bezpečné hybridní vzdělávací prostředí integrující prezenční a online aktivity vyvolávající vyšší míru zodpovědnosti žáků za své učení.
• Aplikace digitálních technologií měnící dostupnost poznatků, jdoucí nad rámec pouhé konzumace snadno dostupných sdělení, podněcující spolupráci a sdílení.

Střed shrnuje nové na kompetence orientované výukové cíle v podobě akronymu 6C [1]:

• Character (osobnost)
  Proaktivní přístup k životu, vytrvalost, odolnost, empatie, soucit.
• Citizenship (občanství)
  Globální perspektiva – vnímání potřeby udržitelného rozvoje světa a snižování rozdílů mezi lidmi, zapojení do řešení komplexních problémů v rámci občanských iniciativ.
• Collaboration (spolupráce)
  Schopnost týmové spolupráce, sociální, emocionální a interkulturní dovednosti.
• Communication (komunikace)
  Prezentace vlastních myšlenek s cílem ovlivnit ostatní, reflexe přijímaných zpráv vedoucí k vlastnímu rozvoji.
• Creativity (tvořivost)
  Schopnost klást správné dotazy, sledovat či vymýšlet nové nápady, přeměna myšlenek na činy vedoucí k jejich naplnění (tvořivé myšlení).
• Critical Thinking (Kritické myšlení)
  Hodnocení informací a argumentů, budování spojení a identifikace mentálních modelů, konstruování vlastních znalostí, experimentování, aktivizace k podpoře vlastních myšlenek v reálném světě.

New Pedagogies for Deep Learning

Práce Michaela Fullana si jistě zaslouží hlubší studium. Na první pohled je zřejmé, že to, co on nazývá novou pedagogikou, je vlastně totožné s tím, čemu již několik let říkáme digitální pedagogika. Že hluboké učení je ve skutečnosti aplikací konstruktivních postupů s prvky konektivismu. A že bychom vše, co s tím souvisí, mohli místo do pedagogiky zahrnout do heutagogiky.

Fullan své teorie rozvádí v několika desítkách vydaných knih (zde). Je tedy co studovat. Většinu jeho myšlenek však najdete i online. Jde s dobou a pracuje nahlas. Osobní kontakt (byť i pouhý virtuální) samozřejmě bude k seznámení jedinečnou příležitostí. Snad se mi ale podařilo vám ukázat, že, víte-li, co se chcete dozvědět, dozvíte se to ve většině případů i bez něj.

Já sám se chystám blíže studovat Fullanův přístup k wellbeingu (Well-being: Connections to Deep Learning), protože toto je můj aktuální úkol v rámci projektu Partnerství. A protože se orientuji primárně na vzdělávací technologie, budu se snažit blíže prozkoumat i tuto složku Fullanova učení. Je jisté, že vývoj technologií považuje za jednu z hlavních příčin nutné transformace školství. V jednom z původních materiálů doprovázejících ontarijskou reformu z roku 2013 se dočtete toto: „Základním předpokladem naší iniciativy je využití technologií, které mohou hrát nepostradatelnou roli při prohlubování a zrychlování celého vzdělávacího procesu.” [3]

Snad se pro nás konference Úspěch pro každého žáka 2021 stane impulsem pro poučení a spojení se světem, kde se daří řídit školství úspěšněji než nám. Těším se na shledanou u příležitosti online vystoupení profesora Fullana. Věřím, že jeho myšlenky nezůstanou uzavřeny za virtuálními zdmi přednáškového sálu.