 |
| Autor: vectorjuice – freepik.com |
O hybridních přístupech ve vzdělávání jsme za poslední rok psali na Spomocníkovi mnohokrát. Jak se však ukazuje, stále je zapotřebí se k tomuto tématu vracet a nabízet nové či jiné pohledy na danou problematiku, o to víc s probíhajícím Pokusným ověřováním kombinovaného vzdělávání MŠMT, do kterého je zapojeno více jak 70 škol z celé České republiky. Hybridní formy výuky se však netýkají jen těchto škol. Učit hybridně budeme totiž v tomto školním roce na všech školách.
[1] [2] [3]
Jaké nakonec konkrétní škola zvolí varianty hybridního vzdělávání, ať je, či není zapojena do projektu POKV, závisí hned na několika aspektech. Než si je však představíme, zbývá podotknout, že přestože se v projektu používá termín kombinované vzdělávání, mělo by jít především o vzdělávání hybridní. V čem se tyto přístupy liší, jsme psali v tomto článku.
Některou z variant hybridní výuky budou pravděpodobně používat všechny školy po celý školní rok 2021/2022, v případě převládající prezenční výuky alespoň tu základní, ideálně rozšířenou, v případě omezení prezenční výuky pak zcela jistě úplnou, nebo dokonce i synchronní online (asynchronní se nemění). V samotném POKV pak stojí za to vyzkoušet další modely (4 + 1 den, týden, měsíc, atd.).
Pokud jde o samotný obsah vzdělávání, ten může, ale nemusí být nutně jiný jen proto, že změníme prezenční model za online. Co dělají žáci v dané výuce, by nemělo být podmíněno tím, zda se učí prezenčně či online, nebo tím, v jakém prostředí právě pracují.
Nevím, jak to máte vy, ale já zejména u rozšířených či hyflex variant hybridní výuky mnohem víc tíhnu k projektové formě vzdělávání. Pro POKV by proto stálo za to nějaký projektový model vyzkoušet. Na naší škole chystáme realizaci týdenních projektů, nebál bych se ani projektů měsíčních nebo delších.
Odpovědí na otázku, který obor je nejlepší pro zařazení do POKV, zní jednoznačně: nevybírejte jen jeden či dva, ale snažte se zapojit všechny. Hybridní výuku taktéž nebudete omezovat jen na některé obory.
Podobně jako u oborů se do POKV snažte zapojit zástupce všech ročníků a v případě projektů docilte toho, aby se mohli propojovat napříč ročníky.
Vycházet z předpokladu, že pro POKV je vhodnější jedna skupina žáků před jinou (např. ti s větší vnitřní motivací apod.), je opět značně diskriminující. O zapojení do projektu POKV by měli projevit zájem žáci ne proto, že budou moci zůstat doma, ale proto, že v zaměření, formě a zejména obsahu najdou smysl a možnost vlastního rozvoje. Navíc tím, že budeme na školách v různých podobách realizovat hybridní výuku se všemi žáky, je nezbytné, abychom zmapovali různé skupiny žáků v konkrétních modelech tohoto vzdělávání.
Rodiče by v POKV a obecně v hybridním vzdělávání neměli hrát pasivní roli, nebo dokonce jen roli dozorovací (zda jejich dítě pracuje, když není ve škole). Zapojme je aktivně do činností, kterým se v POKV budeme věnovat.
Taktéž u učitelů mám obavu z jisté selektivnosti, totiž že pro POKV bude vybrána pouze úzká skupina učitelů (podle různého kritéria vedení školy). Otázkou zůstává, jak by mohli být zapojeni všichni učitelé nebo alespoň zástupci z každé předmětové komise, i kdyby jejich role byla převážně pasivní (konzultační apod.)
Podobně jako v případě online výuku, také u hybridního vzdělávání a tedy i u POKV to bez patřičného vybavení a zajištění vhodných podmínek nepůjde. Hybridní model a potažmo POKV neznamená, že ti žáci, kteří se právě zapojují do výuky či projektu online, musí sedět doma. Mohou se připojit odkudkoliv, z terénu, knihovny, hubu nebo klidně i z různých prostor školy.
Projekt POKV by kromě řady dalších věcí měl potvrdit, že základní zásady hybridního vzdělávání neplatí jen v určitých typech škol nebo na vybraných stupních vzdělávání, ale všude stejně. Nicméně konkrétní aplikace hybridních přístupů mohou být podobné u stejných typů škol. Evidentně jinak budou ověřovat hybridní modely na různých základních školách (státních, SCIO, montessori) a jinak na různých školách středních (SOŠ, gymnázia). Dobré by proto bylo, aby spolu v POKV úzce komunikovaly školy stejného typu a předávaly si v jeho průběhu své zkušenosti a ty následně sdílely ostatním školám v projektu.
Na startu nového školního roku, který bude nejen provázet projekt MŠMT, ale který bude plně ve znamení hybridního vzdělávání, si neustále kladu tři stejné otázky:
Související články:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Hybridní vzdělávání.
Ostatní články seriálu:
