„Co byste jednou rádi dělali? Čemu byste se chtěli věnovat?“ ptá se učitel žáků na první hodině předmětu s názvem technické lyceum v praxi, jehož hlavním cílem je nalézt u žáků, za pomoci učitelů a školy, konkrétní oblasti a zaměření, kterým by se rádi během studia věnovali, a připravit je na budoucí kariéru po jejím ukončení.
Mohlo by se zdát, že na to mají ještě spoustu času, že zařazení uvedeného předmětu v 1. ročníku čtyřletého studia střední školy bylo unáhlené. Opak je ale pravdou. Čím dřív žáci přijdou na to, co je baví a čemu chtějí zasvětit svou budoucí profesní či akademickou dráhu, tím lépe. Není to nakonec jeden z nejzákladnějších a nejdůležitějších úkolů školy, aby právě nadání, potenciál a jedinečnost u žáků objevovala a rozvíjela?
Ve třídě je ticho. Kdo v patnácti ví, čím chce být? A zvlášť na oboru, jako je technické lyceum, které se vyznačuje mnohem větší univerzálností než další technické obory zaměřené na informační technologie, kybernetickou bezpečnost nebo bezpečnost dat.
A právě onen rozdíl úzce souvisí také s motivací žáků. Zatímco u informačních technologií, kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti dat často uchazeči již při podání přihlášky mají plán stát se programátory či odborníky na kyberbezpečnost, u technického lycea tomu tak nebývá. A nic na tom nemění ani skutečnost, že jednou ze specializací tohoto oboru je umělá inteligence. I proto je zde také mnohem vyšší úroveň i dotace matematiky a fyziky než u jiných oborů.
Aby tuto mnohdy i vysokoškolskou náročnost nejen zmíněných předmětů žáci zvládli, musí být od začátku dobře motivováni pro tu oblast daného odvětví, které se chtějí věnovat, protože jim dává smysl a přijde jim důležitá.
Dlouhé ticho prolomí další otázky učitele: „Co takhle producent syntetické reality? Tím byste se nechtěli stát?“
Nikdo ze žáků netuší, co taková profese obnáší.
„V případě umělé inteligence bude vždy potřeba kvalifikovaných odborníků, kteří zajistí, že všechny systémy a řešení fungují tak, jak mají. V důsledku toho vznikne celá řada nových profesí a pracovních míst, které zatím neexistují a nikdo je nevymyslel. A producent syntetické reality může být jednou z nich. Novináři ze ZDNetu proto oslovili přední technologické lídry a odborníky napříč tímto odvětvím, aby si zkusili co nejlépe představit, jaké nové pracovní pozice by mohla umělá inteligence přinést. A vymysleli jich celkem 15. Pojďme si je postupně představit,“ dodává učitel a zahajuje aktivitu, ve které ovšem nehodlá žákům pouze jejich výčet odprezentovat.
„Po představení každé profese budu chtít, abyste si ve dvojicích bez použití technologií v cca 5 minutách odpověděli na následující otázky:
Postupně jednu po druhé žákům představí a pro každou nechá potřebný prostor na zodpovězení.
Teprve poté nechá žáky, aby ze zmíněného příspěvku na ZDNetu či odjinud zjistili detaily jednotlivých profesí a porovnali je s vlastní představou. Odpovědi na druhou otázku se pak stanou zajímavým zdrojem pro následnou diskuzi v celé skupině.
[1]
Tím však celá aktivita nekončí.
Závěrečný úkol je pro žáky asi nejtěžší. Na základě svých dosavadních zkušeností, opět bez použití technologií (zejména internetu a generativní AI), vymyslet každý za sebe AI profesi budoucnosti, která doposud nebyla ve třídě zmíněna, avšak neměla by podle nich v oblasti umělé inteligence chybět. Úkolem ale není přijít jen tak s nějakou AI pozicí: musí jít o takovou, kterou by sami chtěli v budoucnu vykonávat.
Výuka jen utvrdila učitele v názoru, že problémům v podobě menšího zájmu o obor technické lyceum či nedostatku motivace žáků pro dané studium je možné předcházet, když budeme primárně řešit jejich příčinu, nikoliv důsledek. Například tím, že podobné aktivity zařadíme již do posledních ročníků základní školy. A i tam je to možná pozdě.
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-NC-ND 3.0 (Uveďte autora-Neužívejte komerčně-Nezasahujte do díla).
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Lidé a umělá inteligence.
Ostatní články seriálu:
Články v modulu Spomocník vydané v letech 2022 až 2025 vznikly v rámci projektu Podpora škol v kontextu digitalizace (Národní plán obnovy 3.1 DIGI) pro podporu pedagogů při ICT revizích RVP.
Další informace, metodické materiály i inspiraci do výuky jednotlivých předmětů i napříč předměty najdete na webu https://digitalizace.rvp.cz/
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
