Představte si, že jdete po ulici, když v tom vás zastaví člověk, kterého jste nikdy předtím neviděli. Osloví vás vaším jménem a dá se s vámi do řeči. Z rozhovoru postupně vyplyne, že kromě vašeho jména zná také jména vašich rodičů a sourozenců, ví, kde bydlíte a čím se živíte, a spoustu dalších informací včetně vašeho telefonního čísla. Není to ale detektiv, který vás již několik měsíců sleduje, je to student, který uvedené informace zjistil za pár sekund po pouhém jednom pohledu na vás. [3]
Byl únor 2013, když první uživatelé z řad testerů a vývojářů nasadili prototyp chytrých brýlí Google Glass, aby je náležitě vyzkoušeli. Edice Explorer byla tehdy dostupná za 1 500 dolarů, spotřebitelská verze měla přijít na trh koncem téhož roku za výrazně nižší cenu. Přes minimalistický vzhled, funkcionalitu a ovládání, a navzdory ambiciózním vizím a plánům mnoha představitelů nejen ze společnosti Google, se produkt setkal se značným odporem lidí a celé řady institucí a z jeho prodeje nakonec sešlo. Odpor pramenil z obav o narušení práv na soukromí při používání brýlí na veřejnosti, kdy pomocí nich mohlo docházet k nahrávání osob bez jejich vědomí. (1)
Když na konci září 2023 představila společnost Meta své chytré brýle Ray-Ban Meta, zásahem do soukromí se už společnost tolik nezaobírala. Díky obrovskému rozmachu videotvorby chytrými telefony a také masivní popularitě sociálních platforem TikTok, Instagram a YouTube v průběhu posledních 10 let jsme si tak nějak zvykli na to, že kolem nás neustále k nějaké formě natáčení dochází, a přestali jsme se tím příliš zabývat a řešit, zda se na některém záběru objevíme, či nikoliv. Jako bychom se vůči tomu za ty roky stali imunní. A nezměnil to ani fakt, že dnešní chytré brýle jako právě Ray-Ban Meta ani zdaleka nevyčnívají tolik, jako tomu bylo kdysi u Google Glass, a tudíž rozpoznat je od těch běžných („hloupých“ Ray-Ban brýlí) je na první pohled takřka nemožné. [2][3]
A pak přišlo září roku 2024.
Dva studenti Harvardu prostřednictvím videa na Instagramu názorně ukázali, jakým způsobem je v dnešní době možné zkombinovat chytré brýle, technologii rozpoznávání obličeje a veřejné databáze k odhalení identity lidí a jejich osobních dat (známé pod termínem doxing, odvozené ze zkratky docs pro dokumenty, popisující činnost spočívající ve vyhledávání nebo zveřejňování soukromých informací o osobě na internetu bez jejího svolení, zejména způsobem, který odhaluje její jméno, adresu atd. [5]
Technologie nazvaná I-XRAY funguje tak, že využívá stávající schopnost chytrých brýlí Ray-Ban Meta živě přenášet video jimi pořízené přímo na Instagram. Počítačový program, který studenti sami vytvořili, pak tento stream sleduje a pomocí umělé inteligence identifikuje tamní obličeje. Ty se pomocí fotografií vkládají do veřejných databází, kde se zjišťují jména těchto osob, jejich adresy, telefonní čísla, a dokonce i stejné údaje o jejich příbuzných. Všechny uvedené informace se následně předávají zpět díky aplikaci v telefonu. [3]
Are we ready for a world where our data is exposed at a glance? @CaineArdayfio and I offer an answer to protect yourself here: https://t.co/LhxModhDpk pic.twitter.com/Oo35TxBNtD
— AnhPhu Nguyen (@AnhPhuNguyen1) September 30, 2024
V příspěvku výše můžete vidět, jak AnhPhu Nguyen a Caine Ardayfio, studenti, kteří za projektem stojí, používají brýle k identifikaci několika spolužáků, jejich adres a jmen příbuzných v reálném čase. Oba následně oslovují cizí osoby ve veřejné dopravě a předstírají, že je znají na základě informací získaných z dané technologie.
„Účelem vytvoření tohoto nástroje není jeho zneužití a také ho nehodláme zveřejnit,“ píší Nguyen a Ardayfio v dokumentu vysvětlujícím projekt. Jak studenti uvádí, jejich cílem je zvýšit povědomí o tom, co vše je dnes možné realizovat s existujícími technologiemi a že tohle všechno není žádná dystopická budoucnost, ale realita. Jak poukazují, jedinečnost programu I-XRAY je dána schopností stávajících velkých jazykových modelů (LLM) pracovat automaticky a vyvozovat vztahy mezi jmény a fotografiemi z rozsáhlých zdrojů dat. [3]
Jejich program ale nemá být jen alarmující připomínkou toho, jak mohou být v dnešní době chytré brýle zneužity, ale nabádá ostatní učinit patřičné kroky, aby se proti tomu ochránili. Nguyen a Ardayfio v dokumentu popisujícím daný program uvádějí seznam databází pro reverzní vyhledávání obličejů a osob, ze kterých se lidé mohou odhlásit, a tím alespoň částečně eliminovat jejich případnou identifikaci nebo omezit přístup k řadě jejich osobních údajů za pomoci podobných technologií. [3]
V Evropské unii, kde sběr dat pro rozpoznávání obličeje obecně vyžaduje přímý souhlas dané osoby podle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), chytré brýle ve spojení s nástrojem jako I-XRAY nemusí představovat tak velký problém pro ty, kteří preferují anonymitu na veřejných místech. V USA by však tato technologie mohla být některými jedinci zneužita k různým podvodům.
„Pokud by se do toho lidé pustili, myslím, že by to bylo opravdu špatné,“ řiká Ardayfio. „Doufám, že povědomí, které jsme šířili o tom, jak chránit svá data, převáží nad jakýmikoli negativními dopady, které by náš program mohl mít,“ dodává. [4]
Přestože hlavním cílem AnhPhua Nguyena a Caina Ardayfia bylo poukázat na schopnosti současných technologií a upozornit na možné problémy s nimi spojenými, jejich aktivita nepřímo naznačila další důležité skutečnosti přímo související se vzděláváním: nutnost neustále zvyšovat digitální kompetence žáků, učitelů a široké veřejnosti a především se snažit o to, aby to byli právě naši žáci, kteří půjdou ve stopách obou hardwardských studentů tím, že se budou aktivně snažit o šíření osvěty v oblasti kybernetické bezpečnosti a nabízet lidem řešení, pomocí nichž se mohou hrozbám spojeným s technologiemi bránit.
*
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Lidé a umělá inteligence.
Ostatní články seriálu:
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
