Proč generace Z nesnáší AI

Anotace

Grafika: Felipe Novoa, Freepik

Používá ji ke všemu a všude, ve škole, doma, v práci. Naráží na ni v aplikacích, sociálních sítích, hudbě, videích i online seznamkách. S chatboty komunikuje několikrát denně. To ovšem ještě neznamená, že ji má ráda. Navzdory její všudypřítomnosti, nebo možná právě kvůli ní, má generace Z k umělé inteligenci složitý a často rozporuplný vztah.

Zdrženlivost, závislost a FOMO

Poznala to i Rachel Janfaza při práci s fokusními skupinami, kdy na vlastní oči viděla, jak jsou mladí lidé vůči umělé inteligenci zdrženliví, mnozí dokonce skeptičtí. V diskusních setkáních, individuálních rozhovorech a kvalitativních průzkumech s ní sdíleli své postoje a mnozí vyjadřovali obavy. Zatímco někteří viděli přínosy, které by umělá inteligence mohla světu přinést, počínaje zdravotnictvím přes vzdělávání až po manuální profese, většina se obávala, že její nevýhody převáží nad výhodami.

Rozšířený názor, že se stávají na této technologii příliš závislí a používají ji jako berličku k obcházení tradičního učení nebo k podvádění, část příslušníků generace Z sdílí. Zároveň však mají pocit, že pokud ji používat nebudou, přijdou o výhodu. „Moje největší obava z AI je, že se na ni prostě budeme spoléhat a přestaneme sami přemýšlet,“ říká student z Arkansaské univerzity.

Obava o zaměstnání a otázky environmentálních dopadů

Další se obávají, že v důsledku proměn budoucího trhu práce mohou být jejich vysokoškolské diplomy zastaralé už v okamžiku, kdy je získají. Otázka, která se stále častěji objevuje, zní: jaký to má smysl, pokud titul nezaručuje zaměstnání?

Na otázku, jak umělá inteligence ovlivnila jeho vzdělávání, absolvent Norfolkské státní univerzity uvedl: „Úkoly to sice usnadnilo. Zároveň mi to ale vzalo pracovní místa, o která jsem měl v budoucnu zájem.“

Jiní příslušníci generace Z se zase silně zabývají dopady datových center AI, která zvyšují životní náklady i ceny energií.

„V Arizoně nyní veřejné energetické společnosti navrhují zvýšení cen elektřiny kvůli datovým centrům,“ říká teenager z Tucsonu. „Daňoví poplatníci a lidé, kteří platí veřejné služby, musí tuto zátěž nést, a zároveň slyšíme, že AI vyřeší klimatický problém, protože přinese spoustu inovací, a že bychom měli od regulací ustoupit, abychom nezaostali za Čínou a dalšími zeměmi. Podle mě je to ale zavádějící a myslím si, že lidé mají právo si otázky kolem AI klást,“ dodává.

Obavy z environmentálních dopadů AI nicméně většinu mladých lidí od jejího používání neodrazuje.

Bezpečnostní regulace

Když se Rachel Janfaza ptala mladých lidí z generace Z, o jakých důležitých tématech se podle nich mluví příliš málo, umělá inteligence stála na prvním místě. A nešlo jen o obavy z hodnoty jejich vzdělání na proměňujícím se pracovním trhu, ale také o strach z dezinformací, deepfake videí a naprostých lží.

„Pokud se jedná o konkrétní politická opatření, což je problematika, kterou sleduji, jde především o bezpečnostní regulace, které se kolem AI vytvářejí,“ reaguje jednadvacetiletá studentka z Washingtonu, D.C. A není sama.

„S umělou inteligencí je spojeno hodně rizik a dezinformací, které může šířit. A právě teď mám pocit, že v Americe na to vlastně nemáme téměř žádné regulace. To je něco, o čem bych chtěla, aby politici mnohem víc mluvili,“ uvádí studentka z New Yorku.

„Rozhodně si nemyslím, že by se AI měla úplně zakázat nebo něco takového, ale rád bych viděl politiky, kteří by chtěli podniknout alespoň nějaké kroky k omezení její schopnosti ovládnout určité oblasti. Mám pocit, že ve chvíli, kdy začne skutečně přebírat kontrolu a bude mít moc ovládnout některé pracovní obory, začne to být pro nás opravdu negativní a už brzy by to mohlo být velmi vážné,“ říká středoškolský student z Kalifornie.

Neopakování historie

Složitý vztah generace Z k AI je výsledkem snahy pojistit se proti technologické revoluci právě ve chvíli, kdy její zástupci teprve začínají svou kariéru a dospělý život, myslí si Rachel Janfaza.

„Tato generace už jednou sledovala, jak se technologie rozvíjejí bez dostatečné regulace. Byli pokusnými králíky sociálních sítí a nesli hlavní tíhu jejich důsledků: zhoršené duševní zdraví, neustálé srovnávání, problémy s vnímáním vlastního těla a všudypřítomný strach, že o něco přicházejí. Nyní, když hledí do budoucnosti s umělou inteligencí, nechtějí, aby se to opakovalo. A volají po intervenci,“ uzavírá.

[1]

AI slop, další příčiny a změna negativního vztahu

Obava o svou budoucnost a bezpečnostní či společenská rizika jsou jen některé důvody negativního vztahu mladé generace k AI. Příčin lze najít víc. Zmiňme například obrovské množství AI slopu, které zejména v minulém roce zaplavilo internet a sociální sítě a do značné míry přispělo k volání po autentičnosti a autorské tvorbě, jak mezi tvůrci, tak konzumenty obsahu, nebo odklon mladé generace od sociálních platforem, obsahující agresivní AI algoritmy k takovým, které se snaží o návrat k původnímu konceptu publikování a sdílení.

Negativního vztahu generace Z k AI si už všimly také firmy, které tuto technologii vyvíjejí. Pokud v budoucnu dokážou vytvořit takové produkty, které budou nejen v souladu s jejich vlastními zájmy, ale které budou též vyhovovat uživatelům, mohou tento postoj zvrátit.  

Vztah k AI jako východisko budoucího používání

Je to právě generace Z, která svým vztahem k umělé inteligenci a technologiím obecně nastavuje zrcadlo jejich budoucího používání. Proto bychom jej měli sledovat a analyzovat.

Začít můžeme přímo ve školách položením jednoduché otázky našim žákům: Máte AI rádi nebo ji nesnášíte? A následně se pídit po důvodech a přemýšlet, co z toho pro nás plyne a jak to ovlivní naše budoucí používání technologií nejen ve škole, ale v každodenním životě.

*

Rachel Janfaza

Rachel Janfaza je zakladatelkou společnosti The Up and Up, která se věnuje kvalitativnímu výzkumu, médiím a strategii se zaměřením na generaci Z. Proslavila se zejména teorií o dvou generacích Z. Její texty vyšly v The New York Times, The Washington Post, CNN, The Free Press, Glamour, POLITICO Magazine, Teen Vogue, Vogue, Elle, Cosmo a Bustle. Od roku 2018 se věnuje mapování mládežnických hnutí po celém světě.

[2]