Metodický portál RVP 

Co si ovšem představit pod pojmem \"pokud se s tím neztotožní\". Žáci se často s mnohými zákazy (pravidly) jistě neztotožňují a přesto je musí dodržovat (např. školní řád). A určitě proto není zbytečné je vydávat jen proto, že mohou být porušovány. Jejich porušování má pak přirozeně pro každého nějaké konsekvence.

Podle aktuální zprávy Common Sense se situace s mobily v USA zhoršuje. Příliš mnoho lidí si neuvědomuje rizika nadměrného používání.
The New Normal: Parents, Teens, Screens, and Sleep in the United States

Děkuji, pane Tišl, za velice zajímavou odpověď. Budu vděčný, když některé aspekty rozvedete.

"Třída jako místo pro práci na různých typech projektů" -- A nebojíte se ztráty času nutné pro přestavování nábytku? Znám školu, kde dva učitelé požadují pro svůj předmět výrazně odlišné uspořádání pracovních míst studentů. Tak mají samozřejmě dvě různé učebny. Kdyby měli pokaždé přeorganizovávat jednu učebnu, nezbyl by čas na nic jiného.

"Samoúčelně nakoupené technologie jsou celkem k ničemu" -- Naprostý souhlas. A moje hlavní obava. Jak často o nákupu vybavení rozhoduje učitel, a jak často někdo úplně jiný? Co když se o FCL dozví někdo na Ministerstvu, a rozhodne se postrčit úroveň českého školství "kupředu" ?

"Skupina pedagogů, kteří dokáží 3d tisk efektivně využít v celé škále předmětů" -- Pěkné a obdivuhodné. Ještě lepší by se mi zdála skupina studentů, kteří se učí 3D tisk programovat.

"Jako je malování v CAD programech" -- Směšujete hrušky s jablky. Na malování v CAD programech nepotřebujete nic z FCL.

"Nabídka školního nábytku v ČR" -- Osobně soudím, že klasická školní lavice, převážně kovová a bytelná, na ní myš a klávesnice a někde nad ní obrazovka, vytváří ideální prostředí pro studium. Vše potřebné má být na té obrazovce a na projekční ploše, v hlavě (a v osobním IS) učitele a posléze v hlavách (a v osobních IS) studentů.

"Základem výuky je stále kvalitní teoretická příprava." -- Zde hrubě nesouhlasím. A třeba jde jen o nedorozumění a odlišně chápané termíny? K čemu by byla studentům (například) dokonalá znalost definice jazyka C++, kdyby v tom jazyce nedokázali napsat program? A podobně v přirozeném cizím jazyce. A tvrdím, že tu teorii se studenti snáze naučí, pokud ji prakticky používají.

"Pan Kocourek má zjevně strach" -- To neřešte.

"Dnešní praxí jsou počítače, stroje, roboti, 3d tiskárny a mobilní telefony." -- Vaši každodenní praxi vám lze závidět. Pro mne pouze počítače a mobilní telefony.

"Doufám, že naším společným cílem je všestraně rozvinutý žák." -- Pokud do toho plurálu zahrnujete mne, tedy doufáte marně. Termín "všestraně rozvinutý" si nejspíš každý vykládá jinak, a dovedu si představit, že takovéto úsilí ze strany některých učitelů narazí na odpor studentů, případně jejich rodičů. Ať raději každý učitel učí svůj předmět.

Co říkám, mohu doložit odkazem na článek popisující složitost vývoje reputačního systému pomocí umělé inteligence hodnotícího věrohodnost zpráv, který připravuji na Stanfordu:
Frederic Filloux - Quality for news is mostly about solving the reputation issue.

Nečekal jsem, že se vám bude můj osobní pohled na činnost DZS v rámci projektů koordinovaných EUN líbit. O tom, že v rámci iTEC nebyl DZS partnerem jsem věděl. Na obsah mého článku to ale nemá žádný vliv. Totéž platí o faktu, že výzkum ICT byl realizován náhodným výběrem. I ten je zpochybnitelný, protože školy, které nereagovaly byly nahrazeny jinými (nevím zda opět náhodně?). To podstatné je, zda někdo v DZS ta data před odesláním do EUN viděl? Jsou zjevně špatná. Bylo třeba hledat příčinu.

Skoro čekám, kdy se někdo začne pozastavovat nad tím, jak je možné, že na portálu přímo řízené organizace kritizuji jinou složku MŠMT. To by dokonale odpovídalo způsobu fungování resortu, který je hlavní příčinou mé kritiky.

Evropská komise zveřejnila výzkum na konci dubna 2013. Dům zahraničních služeb poprvé oficiálně zveřejnil jeho výsledky na 9. Národní konferenci eTwinning v Olomouci dne 17.5. 2013, kde o nich také diskutovali zástupci kulatého stolu. Následně byly výstupy zveřejněny na webových stránkách DZS http://www.dzs.cz/index.php?news_id=321&language=cs&a=news& . V současné době připravujeme český překlad studie.

Rád bych touto cestou ještě doplnil informaci o 2 zemích, které se tohoto výzkumu nezúčastnily, ale aktuálně se o nich mluví v souvislosti s vybavováním žáků technologiemi.

Thajsko kupuje 900 tisíc čínských tabletů za 65 mil. dolarů pro všechny své prvňáky.
http://news.monstersandcritics.com/education/news/article_1688814.php/Thailand-to-buy-900-000-tablet-computers-from-China-for-schools

Turecko poptává 15 mil. tabletů pro všechny své žáky, jež by chtělo vybavit do 4 let.
http://www.knowledgesutra.com/discuss/tllfsl-millions-ipad-turkey-schools.html

Mohli bychom jistě pokračovat. Je tu např. Indie se svým Aakashem (viz http://spomocnik.rvp.cz/clanek/15119/), projekt OLPC a další budou jistě následovat. A co my? Podaří se nám utratit Evropské peníze do škol?