Bylo jen otázkou času, kdy k tomu dojde. Postupné přibližování AI chatbota od OpenAI směrem k webu, které započalo v září loňského roku, kdy tato společnost uvedla novou verzi, schopnou procházet internet, vyústilo před dvěma týdny, 25. července, představením AI vyhledávacího enginu s názvem SearchGPT, který se má v budoucnu stát součástí ChatGPT. [1]
SearchGPT je podle OpenAI prototypem nových vyhledávacích funkcí, které kombinují sílu jejích GPT-4 modelů s informacemi z webu k poskytování rychlých a včasných odpovědi s jasnými a relevantními zdroji. Testování SearchGPT probíhá pouze v omezené skupině 10 000 uživatelů a vydavatelů k získání potřebné zpětné vazby pro nastavení služby. Uvedený prototyp je tak pouze dočasným řešením. OpenAI v budoucnu plánuje nejlepší z funkcí integrovat přímo do ChatGPT. Pokud máte zájem si SearchGPT vyzkoušet, můžete se přihlásit na čekací listinu. [1]
SearchGPT byl vyvinut ve spolupráci s různými zpravodajskými partnery, mezi něž patří například The Wall Street Journal, The Associated Press, Vox Media, The Atlantic a další, kteří OpenAI poskytli cennou zpětnou vazbu. Vydavatelé budou mít možnost spravovat jejich zobrazení ve vyhledávacích funkcích a současně budou moci odmítnout to, aby byl jejich obsah používán k trénování modelů OpenAI, i když se ve výsledcích vyhledávání budou objevovat. [2]
OpenAI k tomu na svém webu uvádí: „Rozhodli jsme se podporovat prosperující ekosystém vydavatelů a tvůrců. Doufáme, že pomůžeme uživatelům objevovat stránky s obsahem vydavatelů a zároveň jim přineseme více možností v rámci vyhledávání. Po desetiletí bylo vyhledávání základním způsobem, jak se vydavatelé a tvůrci mohli dostat k uživatelům. Nyní používáme umělou inteligenci k vylepšení tohoto zážitku tím, že zvýrazňujeme kvalitní obsah v konverzačním rozhraní s více příležitostmi pro zapojení uživatelů.“ [1]
A teď si konečně položme otázky, které celou dobu visely ve vzduchu. Jak se SearchGPT liší od Googlu, který dnes vlastní 90 % internetového vyhledávání? A proč by měl někdo upřednostnit vyhledávání webu pomocí ChatGPT s integrovaným AI enginem od OpenAI? Lisa Lacy, vedoucí AI sekce zpravodajského portálu CNET, odhalila několik aktuálních rozdílů mezi oběma přístupy. Pojďme se na 3 z nich podívat včetně detailů z jejího porovnávání.
Jedním z hlavních rozdílů mezi vyhledáváním pomocí OpenAI a Googlu je stránka s výsledky.
SearchGPT zobrazuje souhrn odpovědí s odkazy na zdroje informací přímočařejším způsobem s cílem ušetřit čas.
Při zadání stejného dotazu u Googlu se zobrazí přehled výsledků vytvořený umělou inteligencí, což je docela dobrá paralela k tomu, co SearchGPT dělá celkově. Kromě toho nabízí funkci „Lidé se také ptají“ se čtyřmi navrhovanými dotazy a pak několik odkazů. Pokud uvedený AI přehled odpoví na vaši otázku, máte štěstí. Pokud ne, budete muset trochu scrollovat.
A právě uvedené scrollování chce OpenAI eliminovat. [3]
Dalším velkým rozdílem je, že SearchGPT pravděpodobně nebude obsahovat reklamy. Alespoň prozatím.
Koneckonců SearchGPT bude k dispozici členům ChatGPT Plus, kteří platí 20 dolarů měsíčně za neomezený přístup k modelu GPT-4o. Sám Samuel Altman, šéf OpenAI, v jednom z rozhovorů uvedl, že nemá rád reklamy.
„Líbí se mi, že lidé platí za ChatGPT a vědí, že odpovědi, které dostávají, nejsou ovlivněny inzerenty,“ řekl. „Když jdu používat Twitter, Facebook, Google nebo jakýkoli jiný skvělý, ale reklamami podporovaný produkt, nemám to rád a myslím, že ve světě s umělou inteligencí se to zhoršuje, ne zlepšuje,“ doplňuje.
Google naopak reklamu miluje. Nabízí ji od roku 2000 a jen v roce 2023 na ní vydělal 237,8 miliardy dolarů. [3]
Jak společnost OpenAI uvedla, plánuje integrovat vyhledávání přímo do svého chatbota ChatGPT. Výsledkem bude konverzační zážitek, ve kterém si SearchGPT uchová kontext, aby mohl odpovídat na doplňující otázky.
„Místo zadávání hromady klíčových slov nebo frází do vyhledávacího pole budete SearchGPT pokládat otázky stejným způsobem, jakým byste se zeptali přítele nebo známého odborníka, aby vám poskytl odpovědi nebo přehled formou průběžného dialogu," říká Mike Grehan, generální ředitel digitální marketingové agentury Chelsea Digital. [3]
Jedno z ukázkových vyhledávání OpenAI zní: „Kdy můžu tento víkend vidět nahožábré plže v Half Moon Bay?“ SearchGPT poskytuje obrázky nahožábrých plžů, známých také jako mořští plži, a také přesný čas odlivu každý den. Jako zdroj uvádí Pacific Beach Coalition a Tide Forecast. A pak se škodolibě smějící uživatel zeptá: „Bude horko?“ a SearchGPT pozná, že tento dotaz hledá předpověď počasí pro Half Moon Bay v Kalifornii.
Pokud se Googlu zeptám: „Co se dá dělat příští víkend v New Yorku?“ a pak: „Bude pršet?“, Google odpoví: „Ne“, protože dostanu výsledek předpovědi počasí pro svou aktuální polohu. [3]
Lisa Lacy svým srovnáním obou přístupů tak nepřímo odhalila 3 zcela zásadní principy, které mohou být pro budoucí úspěch jakékoliv služby nabízející AI vyhledávání rozhodující: minimalistický přístup, finanční model směrem k uživatelům a efektivnost výsledné kontextové interakce.
Bylo by naivní si myslet, že OpenAI je jedinou společností, která se snaží o propojení AI s vyhledáváním, ať už tím internetovým, nebo v rámci svého ekosystému. Google, Microsoft, Apple již své vlastní přístupy mají a dále je vyvíjí, a celá řada dalších společností se k nim jistě brzy přidá. Pokud až doposud uvádění různých nástrojů a verzí generativní AI připomínalo závod o to, kdo dřív ovládne trh, v případě AI vyhledávání to bude platit dvojnásob.
Po více než dvě dekády bylo internetové vyhledávání doménou společnosti Google. Její řešení s názvem Google vyhledávání (anglicky Google Search), které navrhli zakladatelé této společnosti Sergey Brin a Larry Page a v září 1997 spustili, se brzy stalo hlavním a největším zdrojem příjmů této společnosti a tím pádem také téměř nedotknutelným produktem, který není nutné nijak zásadně měnit, když stále tak dobře funguje a především skvěle vynáší.
Pokud ale bude chtít Google nadále udržet krok, bude muset velmi rychle reagovat také na SearchGPT. Vyhledávání, jak jsme jej donedávna znali, je minulostí. Přichází éra AI vyhledávání, a to si dávno uvědomili nejen největší technologičtí giganti v čele s Googlem, ale i ti, kterých se bezprostředně týká, tedy zpravodajské portály a další tvůrci obsahu, kteří v něm chtějí sehrát důležitou roli. Podobně jako v případě generativní AI nepůjde jen o to tuto technologii do vyhledávání integrovat, ale o způsobech jak. A právě tyto způsoby mohou nakonec oddělit ty úspěšné od těch neúspěšných. Je jisté, že OpenAI ukázala vizi a cestu, kterou se chce vydat. [4]
Nicolas Thompson, ředitel vydavatelství The Atlantic to shrnuje slovy:
„Vyhledávání s umělou inteligencí se stane jedním z klíčových způsobů, jakým budou lidé proplouvat internetem, a v těchto počátečních dnech je zásadní, aby tato technologie byla vytvořena způsobem, který oceňuje, respektuje a chrání žurnalistiku a vydavatele. Těšíme se na spolupráci s OpenAI v tomto procesu a na vytvoření nového způsobu, jak čtenáři mohou objevovat The Atlantic.“ [1]
Internetové vyhledávání vždy patřilo k základní digitální dovednosti, pokud nešlo o dovednost tu úplně nejdůležitější. Kdo neuměl efektivně vyhledávat, jako by v online světě ani nebyl. A v éře AI vyhledávání tomu nebude jinak. Interakci textovou, dříve pomocí klíčových slov a nyní prostřednictvím promptování, pravděpodobně již velmi brzy nahradí interakce slovní či rovnou multimodální (spojení textu, videa, grafiky a hlasu). Požadavky na její úspěšné zvládání nebudou stejné, ale rapidně se zvýší. Úroveň našich digitálních dovedností tak bude hrát ještě zásadnější roli, než tomu bylo doteď. Snad si tuto skutečnost co nejdřív uvědomí i ti, kteří těmto dovednostem stále nepřikládají dostatečnou váhu.
*
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Umělá inteligence.
Ostatní články seriálu:
