Dobrá aplikace se nepozná podle množství a kvality nástrojů, kterými disponuje,
ale podle toho, jak dokáže rozvíjet kreativitu těch, kteří s ní pracují.
Podle čerstvých absolventů vysokých škol je kreativita nejcennější dovedností, kterou se mohou na vysoké škole naučit. Společně s personalisty se pak shodují na tom, že pro kariérní úspěch jde o dovednost naprosto klíčovou.
Vyplývá to ze zprávy nazvané Kreativita ve vzdělávání, kterou nedávno zveřejnila společnost Canva.
Ta prostřednictvím průzkumu The Harris Poll oslovila celkem 3 066 pedagogů, čerstvých absolventů vysokých škol a personalistů z USA, Spojeného království a Austrálie, aby zjistila, jak je kreativita hodnocena na pracovištích a ve vzdělávací sféře.
Zpráva definuje kreativitu jako „schopnost používat vlastní představivost k vyjádření sebe sama nebo svých nápadů k řešení problémů nebo k vytvoření něčeho nového“, přičemž mezi její klíčové složky patří uvažování mimo zaběhnuté rámce a propojování konceptů.
„Kreativita ve vzdělávání nabývá na významu s tím, jak umělá inteligence a další technologie přetvářejí dovednosti požadované na pracovním trhu. Vzhledem k tomu, že AI automatizuje mnoho rutinních úkolů, jsou jedinečné lidské dovednosti, jako je právě kreativita, nyní důležitější než kdy jindy,“ píše se ve zprávě.
Až 80 % absolventů, kteří se průzkumu zúčastnili, přičítá svůj úspěch v současné práci své kreativitě. Tito respondenti uvádějí, že jim kreativita dobře posloužila při navrhování originálních marketingových kampaní, personalizaci zákaznických služeb a optimalizaci procesů.
Zpráva zdůrazňuje skutečnost, že kreativita pomáhá nejen s vyjádřením sebe sama, ale také podporuje rozvoj inovačních dovedností a schopností řešit problémy, což studenty připravuje na přizpůsobení se měnícím se podmínkám v jakékoli kariéře.
Nicméně ne každý student má k dispozici potřebné nástroje. Studie zjistila, že zatímco 69 % čerstvých absolventů se cítí díky svému vzdělání připraveno vstoupit na trh práce, pouze 56 % personalistů a 38 % pedagogů s tím souhlasí, a to zejména pokud jde o oblast kreativity a designu.
Canva navrhuje, že tuto mezeru by bylo možné zaplnit podporou kreativity jako cenné dovednosti ve škole, s čímž drtivá většina (více než 80 %) absolventů, personalistů a pedagogů souhlasí.
Nicméně 34 % pedagogů uvedlo, že jejich stávající učební osnovy kreativitu postrádají. O něco více než třetina z nich (36 %) jako překážku uvádí nedostatek času na poskytování kreativních příležitostí svým studentům a 32 % říká, že problémy představuje též omezené financování a zdroje.
Zpráva současně poukazuje na rostoucí význam toho, co Carly Daff, vedoucí vzdělávacích týmů společnosti Canva, nazývá „lidským přístupem“.
„Tento výzkum zdůrazňuje, že ačkoli technologie mohou automatizovat širokou škálu úkolů jak ve třídě, tak na pracovišti, nemohou plně nahradit jedinečné kreativní myšlení, které je hnacím motorem inovací,“ uvádí.
„Když přemýšlíme o budoucnosti, musíme se postarat o to, aby naše vzdělávací systémy učily studenty nejen technickým dovednostem, ale také kreativitě a schopnosti řešit problémy, které je odliší na pracovním trhu,“ dodává.
Až 85 % personalistů si přitom myslí, že vzestup AI podpoří kreativitu, a většina dotázaných se domnívá, že dovednostem v oblasti AI se lze naučit, zvláště když se vyučuje už na základní škole.
Průzkum také naznačuje, že pokud se kreativita dá naučit, existuje prostor pro vzdělávací instituce, aby ji více cíleně rozvíjely, a tím studenty lépe připravovaly na trh práce, zejména pro „pozice v marketingu, produktovém designu, výzkumu a vývoji, a managementu“.
Jak by tedy taková výuka kreativity mohla vypadat?
„Ve třídě je kreativita podporována prostřednictvím projektového učení, kolaborativních úkolů a inovativních aktivit zaměřených na řešení problémů,“ vysvětluje zpráva. „Tyto metody pomáhají studentům rozvíjet kreativní dovednosti tím, že pracují na reálných problémech a zkoumají nové nápady.“
„Nerodíme se více nebo méně kreativní než ostatní,“ říká Kristina Holzweiss, knihovnice vzdělávacích technologií ze střední školy. „U studentů, kteří jsou povzbuzováni ke sdílení příběhů, je větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine sebedůvěra pro jejich psaní, sebeuvědomění si vlastního hlasu a zvídavost pro zkoumání různých perspektiv.“
[1][2]
„Kreativita je ve vzdělávání stejně důležitá jako gramotnost. A měli bychom k ní přistupovat se stejnou vážností,“ říká Sir Ken Robinson ve svém dnes již legendárním TED vystoupení z roku 2006 s názvem „Do schools kill creativity?“ (česky: Ničí školy kreativitu?). A pokračuje historkou o šestileté holčičce, které se na hodině kreslení učitelka ptá:
„Co to kreslíš?“ A dívka odpoví: „Kreslím obrázek Boha.“ A učitelka na to: „Ale nikdo přece neví, jak Bůh vypadá.“ A holčička odpoví: „Za chvilku už budou.“
[3]
Stěží se dnes najde učitel či odborník z oblasti vzdělávání, který by tuto přednášku neviděl. S téměř 78 miliony zhlédnutími je nejpopulárnějším TED vystoupením.
Přesto se zdá, že jsme si radu Sira Kena Robinsona k srdci příliš nevzali. Ani v roce 2024 nepřistupujeme ke kreativitě tak, jak by si zasloužila, nepřikládáme jí stejnou váhu, jako to děláme u ostatních gramotností.
Nejlepším příkladem z poslední doby je naše někdy až bezhlavá orientace na AI dovednosti právě na úkor rozvoje kreativity. Jestliže, jak výše uvedený výzkum tvrdí, AI kreativitu nenahradí, kvůli našemu přístupu by ji snadno mohla zničit.
Nenechte se ale mýlit. Není to AI, která ničí kreativitu. Zničit ji totiž můžeme jen my sami.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Umělá inteligence.
Ostatní články seriálu:
