O multimodálním učení se v souvislosti s generativní umělou inteligencí začalo intenzivně mluvit hned po představení jazykového modelu GPT-4o společností OpenAI v květnu loňského roku. Byl to právě uvedený model, který podporoval různé formy interakce, ať už na samotném vstupu ve fázi promptování, tak také na výstupu při poskytování odpovědí v různých multimediálních formátech. Více o něm jsme psali v článku Jak nový ChatGPT Edu ovlivní vzdělávání?
Od té doby se multimodální pojetí skloňuje v souvislosti se vzděláváním čím dál častěji. Ukázalo se, že tento přístup se zdaleka neuplatňuje jen při komunikaci s AI, ale je zcela přirozenou formou učení generací Z a Alfa.
Multimodální formy učení se často také objevovaly v predikcích vzdělávacích technologií mnoha EdTech lídrů, mezi nimiž byla i Nhon Ma, výkonná ředitelka a spoluzakladatelka projektu Numerade.
Ta v článku nazvaném Kam se bude ubírat AI a multimodální učení v roce 2025 na portálu eSchool News představila hned 5 klíčových trendů, které podle ní v budoucnu posílí spojení mezi učiteli, umělou inteligencí a multimodálním učením. Pojďme si je postupně představit.
Studenti budou stále více očekávat výukové materiály, které zapojí více smyslů. Začlenění krátkých videí, vytvořených a ověřených skutečnými pedagogy, a interaktivních simulací včetně zvukového obsahu uspokojí různé vzdělávací preference, čímž se vzdělávání stane inkluzivnějším a efektivnějším.
Učitelé budou hrát mnohem důležitější roli při vytváření a kurátorování multimodálního obsahu. Jejich odborné znalosti zajistí, že integrace technologií výuku zlepší, a nikoli znehodnotí.
Učení prostřednictvím audia se stane významnou součástí vzdělávání. Využitím pokročilých audiomodelů můžeme studentům poskytnout flexibilitu učit se kdykoliv a kdekoliv, a vyhovět tak těm, kteří preferují auditivní formu učení, nebo těm, kteří se potřebují učit při více činnostech (multitasking).
Hybridní vzdělávací prostředí kombinující prezenční výuku s online zdroji bohatými na multimediální obsah vytvořený AI se stanou standardem. Tento přístup jen potvrzuje, že i když technologie mohou výuku výrazně zlepšit, lidský přístup zůstává i nadále nezbytný.
Umělá inteligence bude poskytovat personalizované vzdělávací cesty obohacené o různé formáty obsahu. Přizpůsobením se personalizované formě učení, ať už vizuální, sluchové, nebo kinestetické, můžeme učinit vzdělávání poutavější a efektivnější.
[1]
Pokud jsme až donedávna chápali hybridní vzdělávání jako spojení prezenčního a online přístupu, jehož se účastnili pouze lidé, nové hybridní pojetí, jak ho ve svých predikcích nastiňuje i Nhon Ma, je mnohem pokročilejší, komplexnější, a tím pádem i složitější, jelikož do stávajícího modelu přidává ještě generativní umělou inteligenci, reprezentovanou nejen multimodálním obsahem, jenž dokáže generovat, ale též osobními AI agenty, kteří jsou schopni efektivně pomáhat jak žákům, tak učitelům.
Přestože stále platí, že lidský přístup zůstává i v nové podobě hybridního vzdělávání nepostradatelným a nenahraditelným, bude otázkou, zda a jak dokážou učitelé multimodální benefity AI využít ve prospěch svých žáků. Protože pokud nebudou schopni takový potenciál zhodnotit, udělá to za ně právě zmíněná multimodální umělá inteligence a mnohem pokročilejší modely, které přijdou po ní.
*
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Umělá inteligence.
Ostatní články seriálu:
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
