25 myšlenek pro rok 2025

1. 1. 2025 Základní vzdělávání Spomocník

Autor

Jaroslav Mašek

Anotace

Ohlédnutí za rokem 2024 prostřednictvím myšlenek publikovaných v článcích na Spomocníkovi.

V roce 2024 jsme na Spomocníkovi publikovali celkem 87 článků. Pojďme si některé z nich připomenout prostřednictvím myšlenek, které přinášejí.

AI nás konečně přivádí do stavu, v němž je nezbytné pochopit, že s technologiemi se učí jinak. Nově je do výuky třeba zahrnout též schopnost s technologiemi spolupracovat. Nedostatek této schopnosti by mohl vést k neschopnosti inovativní výukové metody zavádět. (Máme AI slona ve třídě?)
Školní kalendář je zrcadlem naší komunikace i ukázkou toho, zda dokážeme konkrétní školní aktivity prezentovat a ty, kteří za nimi stojí, zapojit. Ochota lidí udržet jej úplný a aktuální prozradí, jakou školou jsme. (Školní kalendář jako test naší komunikace)
Žáci se obecně cítí sebevědomě při používání digitálních technologií ve výuce na dálku, ale méně jsou si jistí řízením vlastního učení. Proto potřebujeme zlepšit podporu samořízeného učení, v němž hrají zásadní roli učitelé, a to zejména v digitálních prostředích. (PISA 2022 a technologie)
Jak se školství posouvá do budoucnosti, kde budou technologie hlouběji zakotveny v mnoha jeho funkcích, možná by stálo za to položit si otázku, co od nich přesně chceme. Protože pokud si tuto otázku nepoložíme, může se stát, že budou dělat něco jiného. (Wellerovy důvody využití vzdělávacích technologií)
Ve škole nejde o odhalování AI plagiátorství, ale o vybudování prostředí postaveného na důvěře, zodpovědnosti a víře v naše žáky a v nás učitele, že jsme společně schopni takovéto prostředí vytvořit. A pak už žádné AI plagiátorství nebudeme muset řešit. (To nepsal ChatGPT, ale já. A proč vám to mám dokazovat?)
Školní lídr musí mít také odvahu. Odvahu vystoupit ze své komfortní zóny a vydat se na cestu, které věří, přestože možná není úplně běžná či konvenční. Úkolem ředitelů je pak zajistit, aby se ti správní lidé ve škole takovými lídry stali. (10 vlastností školních AI lídrů)
AI se ve vzdělávání může uplatnit ve formě konverzačního partnera a spolupracovníka, může prolomit jazykové bariéry a spojit lidi napříč kulturami. Zrovna tak ale může podpořit síly snažící se narušit důvěru v informace a vytvořit sítě interagujících strojů mimo lidskou kontrolu. Usměrnit vývoj technologií tak, aby byl v souladu s udržitelností naší civilizace a nezvětšoval rozdíly mezi lidmi, se nám ovšem zatím příliš nedaří. (Budoucnost vzdělávání podle profesora Sharplese)
Součástí práce učitelů je nově trénování více či méně autonomní AI. Zásadní je však to, jaké výukové metody budeme strojům vnucovat. Zda budou jen napodobovat překonané tradiční postupy, nebo budou schopny realizovat inovativní přístupy. (Má být AI pro učitele podpůrná či nahrazující?)
Svět má mnoho závažných problémů, jako klimatické změny, genderovou nerovnováhu, rasovou nesnášenlivost, genocidu, ad. Boj s nimi je předem ztracen, nepodaří-li se nám nejprve vrátit internet do stavu volného, otevřeného a spravedlivého sdílení informací. (Enshittifikace – nový pojem ve světě internetu)
Zkusme konečně přestat pouze řešit to, jaký vzdělávací obsah kam přesuneme a co budeme a nebudeme v tom kterém předmětu učit. Zaměřme se na to, zda není potřeba kompletně změnit náš přístup, a také víc přemýšlejme, proč v dané třídě vlastně jsme a co unikátního dokážeme našim žákům nabídnout, co nikde jinde nenajdou. (Tvorba webu je mrtvá, ať žije tvorba webu)
Dnes se musíme rozhodnout žít podle jiného souboru ideálů, než jsou ty, kterým jsme se podřizovali v minulosti. Je třeba, aby se řídící pracovníci (na každé úrovni systému) povznesli nad tyranii naléhavosti a přijali pohled zaměřený na budoucnost. (Tyranie naléhavosti)
Jen obtížně můžeme předvídat, jak se v budoucnu změní mediální prostředí. Jako pedagogové musíme naše žáky vybavit schopností kriticky posuzovat informace, aby se v budoucnu mohli aktivně zapojit do měnícího se mediálního prostředí. Informační gramotnost není zdaleka jediným výukovým cílem, je třeba ji propojovat se všemi klíčovými kompetencemi a integrovat napříč vzdělávacími obory. (Nová informační gramotnost podle Spencera)
Nebuďme AI ovcemi, nepoužívejme generativní AI všude a na všechno, aniž bychom předem zvážili všechny souvislosti. Zkusme být raději AI liškami. Integrujme AI nástroje chytře a především obezřetně. (Co školy nejvíc znepokojuje na AI)
Doposud jsme pouze řešili, zda a jak dokážeme odlišit realitu od fikce. Nyní si ale musíme odpovědět na důležitější otázky: zda a jak dokážeme žít ve světě, kde budeme muset neustále zpochybňovat všechno a všechny, ve světě, kde AI stojí za většinou obsahu, který používáme, a procesy, kterými se řídíme a jsme jimi ovlivněni. („Nedůvěřujte, ověřujte!“ radí Jack Dorsey)
Představa, že vývoj světa je hra s konstantním součtem, v níž co jeden získá, druhý musí ztratit, v níž lidstvo soupeří s AI, přestává platit. Musíme transformovat výuku a zaměřit se mnohem více na kreativitu. Budoucnost možná není tak katastrofická, jak ji vidí senzacechtivá média. Budoucnost stále máme ve svých rukou. (Je vývoj světa hra s konstantním součtem?)
AI kreativitu nenahradí, kvůli našemu přístupu by ji však snadno mohla zničit. Není to ovšem AI, která kreativitu ničí. Jsme to jen my sami, kdo ji může zničit. (AI kreativní dovednosti nenahradí, zjistila studie)
Možná bychom měli připravit příští generaci na reálnou možnost příchodu umělé superinteligence, která předčí lidskou. Pochopení nových a mocných změn v našem světě se však bez generativního učení neobejde. (Generativní přístup k výuce podle Hargadona)
Hlavním cílem, který si musíme stanovit, je vychovat z našich žáků odhodlané, sebevědomé a kriticky myslící jedince. Potřebujeme odvážné mozky, ne líné tvůrce promptů, ne AI ovce spoléhající se na výsledek, který jim AI nabídne a s nímž se následně okamžitě spokojí. (Potřebujeme odvážné mozky, ne líné tvůrce promptů)
Jsou to pouze lidé, na kterých opravdu záleží, přestože AI boti jsou nablízku, aby je mohli kdykoliv zastoupit, či dokonce zcela nahradit. (Jaký význam má sociální síť, kde jste jen vy a AI boti)
Nesmíme dovolit, aby ten, kdo získá přístup k nejnovějším poznatkům lidstva, měl možnost ostatním v přístupu bránit. Podobně, jako jsme dříve propagovali otevřené výukové zdroje (OER), měli bychom se dnes snažit dospět k tzv. „free AI“, třeba tak, že se nadměrné zisky spojené s prodejem přístupu ke generativní AI zdaní a výnos se použije k zachování přijatelné rovnováhy ve společnosti. (Má mít AI lepší zdroje než lidé?)
Kritické myšlení bylo jednou z důležitých dovedností pro 21. století, o které si každý myslel, že ji AI nikdy nezvládne. Zdá se, že tento předpoklad budeme muset přehodnotit. (Bude AI umět kriticky myslet?)
Rutiny jsou mocným nástrojem pro zlepšení našich životů profesionálně i osobně. Proč je tedy nezačít začleňovat do svého každodenního života již dnes? (Síla rutiny podle Sheningera)
Všichni se učíme díky technologiím, učíme ostatní pomocí technologií, ať už přitom používáme jazyk, bílé tabule, počítače, aplikace, nebo internet. Součástí vzdělávacích technologií je vždy určitá pedagogická metoda či více metod. Pedagogika sama o sobě nic nedělá, dává smysl teprve ve spojení s nějakou technologií. (Definice vzdělávacích technologií podle Drona)
Jestliže v minulosti bylo základem výuky jen hodnocení dosažených výsledků, dochází dnes k posunu, který bychom v souladu s jinými podobnými procesy mohli označit jako převrácení, tj. je třeba sebehodnocení chápat jako nezbytný základ našich výukových cílů. (Hodnocení vzdělávání podle Harapnuika)
Je naivní domnívat se, že neustálým přidáváním dalších a dalších technologií do vzdělávání se učitelé zbaví digitální únavy. Jaké technologie nakonec vypustíme nebo čím je nahradíme, je jeden z nejtěžších úkolů, který před námi stojí. (AI a vyhoření učitelů)