AI posouvá pedagogiku od epistemologie k ontologii

Anotace

Revoluční posun schopností umělé inteligence (AI), který naposledy vyvolal vývoj kolem volně dostupného generátoru textu ChatGPT, se stal virálním tématem, které dnes řeší kdekdo. Významně se dotkl též vzdělávání. Většina úvah se točí kolem problémů spojených s nesnadným odlišením textů vytvořených lidmi od těch, které byly generovány automaticky. Tradičně myslící učitel vidí hlavně riziko podvádění ze strany žáků. Opakovaně ukazujeme, že pro toho učitele, který nehodnotí jen odevzdaný hotový dokument, ale zkoumá skutečnou úroveň myšlení žáka, to žádný problém není. Doporučujeme dokonce, aby byli žáci v rámci přípravy na budoucnost k využití AI cíleně vedeni. Přitom se otevírají otázky, jak s využitím současných nástrojů AI učit tvůrčí psaní, kreslení, či dokonce třeba programování. Zamysleme se však tentokrát nad danou problematikou trochu jinak.

Podstatu situace, do níž se lidstvo rozvojem umělé inteligence dostává, vystihl nám známý duchovní otec konektivismu George Siemens na svém blogu elearnspace v článku nazvaném Beingness: From Epistemology to Ontology (Co jsme: Od epistemologie k ontologii) [1]. Začíná tím, že se zamýšlí nad podstatou vzdělávání. Touto otázkou se odjakživa zabývá mnoho teoretiků, např. již Tomáš Akvinský kladl důraz na morálku, Freire chápal vzdělání jako podmínku svobody (Freireho kritická pedagogika a technologie), Dewey se snažil posílit demokracii, Illich chtěl zrušit školské instituce a zavést svobodu učení, Morin propagoval komplexní myšlení. Stále více odborníků v současnosti žádá vzdělávání, které se zaměřuje na osobní kompetenční rozvoj.

Správný rozvoj ale může vnímat každý jinak. Vznešené proklamace cílů vzdělávání jsou ve světě moderního školství zatím spíše nerealizované. Náš vzdělávací systém je primárně zaměřený na individuální poznatky uložené v paměti každého jedince. Převládajícím přístupem je orientace na obsah výuky, zvládnutí základních znalostí a jejich následné ověřování spojené s hodnocením. Tento přístup je historicky spjat s vědeckým zkoumáním toho, jak vzniká lidské poznání, tj. s filozofií epistemologie.

Digitální technologie aktuálně zvyšují povědomí o propojenosti znalostí a o učení jako vytváření a kultivování sítí (viz osobní vzdělávací prostředí). Řešení složitých úkolů se neobejde bez síťové (sdílené) kreativity. Poznání nikdy není nezávislé, život sám je symbiotický. Prožitá zkušenost žáka není v souladu s koncepčním nastavením našeho školského systému.

ChatGPT náš pohled na znalostně orientované vzdělávání posouvá ještě dále. Jestliže jsme do nedávna jen měli okamžitý přístup k libovolným informacím (transaktivní paměť), do budoucna musíme počítat se schopností AI tyto informace i zpracovávat. Vypadá to, že budeme mít okamžitý přístup i k hotovým poznatkům (záměrně teď zanedbáme existenci chyb a zkreslování skutečnosti, které lze nalézt nakonec i v učebnicích). Dříve byla znalost poměrně drahá. Knihy stojí peníze, chození do školy a na univerzitu též. S příchodem internetu je něco vědět mnohem levnější, než tomu bylo dříve. Náklady na znalosti jsou nyní spíše otázkou zájmu a pozornosti, nikoli ekonomiky.

To znamená, že AI již tak docela diskutabilní znalostní orientaci našeho školství ještě více problematizuje. Digitální technologie spolu s AI jasně ukazují, že vzdělávání nemá být o tom, co víme, ale o tom, kdo jsme. To znamená, že jeho ústředním tématem má být otázka: „Co je bytí?“

Je zřejmé, že mezi věděním a bytím existuje silná vazba. Bytí je průsečíkem osobních kvalit, morálky, hodnot, základních podmínek existence, naší účasti v sítích vrstevníků, našich vztahů k sobě navzájem a k širšímu světu, kterému dáváme smysl a v němž se pohybujeme. Cílem vzdělávání má být schopnost orientovat se ve složitosti, akceptovat různé názory, podstatnou měrou se zapojit do kulturního a občanského života – včetně pochopení jiných kultur. Samozřejmě sem patří též péče o vlastní duševní zdraví – tedy dnes tak často řešený wellbeing.

Naše existence v digitálním prostředí s sebou přináší potřebu některých nových schopností a dovedností: uplatnění AI a automatizace v každodenním životě, jednání s AI, vnímání propojenosti všech věcí, překonávání nejistoty, předvídání budoucnosti. Jde o rozvíjení myšlení s mnoha typy inteligence. Zdroje poznání a inspiraci lze nalézt nejen v ChatGPT, ale všude kolem nás.

Teoreticky a filozoficky zdůvodnit potřebu posunu vzdělávání od kognitivních (tvrdých) k nekognitivním (měkkým) kompetencím je teď díky AI mnohem snazší. O moc těžší je nalézt pro něj funkční pedagogický model. Realizovat tuto transformaci v praxi je zásadní výzvou pro celý náš vzdělávací systém (viz velké revize RVP). Z filozofického úhlu pohledu se jedná o posun od epistemologie k ontologii.

Poznámka: George Siemens na podporu svých zde představených myšlenek založil společnost Global Research Alliance for AI in Learning and Education, která pořádá kurzy a webináře. Jedním z nich byl i tento:

ChatGPT and the Future of Education