Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > AI posouvá pedagogiku od epistemologie k ontologii
Odborný článek

AI posouvá pedagogiku od epistemologie k ontologii

27. 3. 2023 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička
Tento článek je součastí seriálu: Umělá inteligence

Anotace

Informace o tom, jak současný posun schopností umělé inteligence vnímá duchovní otec konektivismu George Siemens.

Revoluční posun schopností umělé inteligence (AI), který naposledy vyvolal vývoj kolem volně dostupného generátoru textu ChatGPT, se stal virálním tématem, které dnes řeší kdekdo. Významně se dotkl též vzdělávání. Většina úvah se točí kolem problémů spojených s nesnadným odlišením textů vytvořených lidmi od těch, které byly generovány automaticky. Tradičně myslící učitel vidí hlavně riziko podvádění ze strany žáků. Opakovaně ukazujeme, že pro toho učitele, který nehodnotí jen odevzdaný hotový dokument, ale zkoumá skutečnou úroveň myšlení žáka, to žádný problém není. Doporučujeme dokonce, aby byli žáci v rámci přípravy na budoucnost k využití AI cíleně vedeni. Přitom se otevírají otázky, jak s využitím současných nástrojů AI učit tvůrčí psaní, kreslení, či dokonce třeba programování. Zamysleme se však tentokrát nad danou problematikou trochu jinak.

Epistemologie je jedna ze základních filozofických disciplín (vedle etiky, logiky a metafyziky), která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces, předmět či limity.

Ontologie je filozofická disciplína, která se zabývá jsoucnem, bytím jako takovým.

Wikipedie

Podstatu situace, do níž se lidstvo rozvojem umělé inteligence dostává, vystihl nám známý duchovní otec konektivismu George Siemens na svém blogu elearnspace v článku nazvaném Beingness: From Epistemology to Ontology (Co jsme: Od epistemologie k ontologii) [1]. Začíná tím, že se zamýšlí nad podstatou vzdělávání. Touto otázkou se odjakživa zabývá mnoho teoretiků, např. již Tomáš Akvinský kladl důraz na morálku, Freire chápal vzdělání jako podmínku svobody (Freireho kritická pedagogika a technologie), Dewey se snažil posílit demokracii, Illich chtěl zrušit školské instituce a zavést svobodu učení, Morin propagoval komplexní myšlení. Stále více odborníků v současnosti žádá vzdělávání, které se zaměřuje na osobní kompetenční rozvoj.

Správný rozvoj ale může vnímat každý jinak. Vznešené proklamace cílů vzdělávání jsou ve světě moderního školství zatím spíše nerealizované. Náš vzdělávací systém je primárně zaměřený na individuální poznatky uložené v paměti každého jedince. Převládajícím přístupem je orientace na obsah výuky, zvládnutí základních znalostí a jejich následné ověřování spojené s hodnocením. Tento přístup je historicky spjat s vědeckým zkoumáním toho, jak vzniká lidské poznání, tj. s filozofií epistemologie.

Digitální technologie aktuálně zvyšují povědomí o propojenosti znalostí a o učení jako vytváření a kultivování sítí (viz osobní vzdělávací prostředí). Řešení složitých úkolů se neobejde bez síťové (sdílené) kreativity. Poznání nikdy není nezávislé, život sám je symbiotický. Prožitá zkušenost žáka není v souladu s koncepčním nastavením našeho školského systému.

ChatGPT náš pohled na znalostně orientované vzdělávání posouvá ještě dále. Jestliže jsme do nedávna jen měli okamžitý přístup k libovolným informacím (transaktivní paměť), do budoucna musíme počítat se schopností AI tyto informace i zpracovávat. Vypadá to, že budeme mít okamžitý přístup i k hotovým poznatkům (záměrně teď zanedbáme existenci chyb a zkreslování skutečnosti, které lze nalézt nakonec i v učebnicích). Dříve byla znalost poměrně drahá. Knihy stojí peníze, chození do školy a na univerzitu též. S příchodem internetu je něco vědět mnohem levnější, než tomu bylo dříve. Náklady na znalosti jsou nyní spíše otázkou zájmu a pozornosti, nikoli ekonomiky.

To znamená, že AI již tak docela diskutabilní znalostní orientaci našeho školství ještě více problematizuje. Digitální technologie spolu s AI jasně ukazují, že vzdělávání nemá být o tom, co víme, ale o tom, kdo jsme. To znamená, že jeho ústředním tématem má být otázka: „Co je bytí?“

Je zřejmé, že mezi věděním a bytím existuje silná vazba. Bytí je průsečíkem osobních kvalit, morálky, hodnot, základních podmínek existence, naší účasti v sítích vrstevníků, našich vztahů k sobě navzájem a k širšímu světu, kterému dáváme smysl a v němž se pohybujeme. Cílem vzdělávání má být schopnost orientovat se ve složitosti, akceptovat různé názory, podstatnou měrou se zapojit do kulturního a občanského života – včetně pochopení jiných kultur. Samozřejmě sem patří též péče o vlastní duševní zdraví – tedy dnes tak často řešený wellbeing.

Naše existence v digitálním prostředí s sebou přináší potřebu některých nových schopností a dovedností: uplatnění AI a automatizace v každodenním životě, jednání s AI, vnímání propojenosti všech věcí, překonávání nejistoty, předvídání budoucnosti. Jde o rozvíjení myšlení s mnoha typy inteligence. Zdroje poznání a inspiraci lze nalézt nejen v ChatGPT, ale všude kolem nás.

Teoreticky a filozoficky zdůvodnit potřebu posunu vzdělávání od kognitivních (tvrdých) k nekognitivním (měkkým) kompetencím je teď díky AI mnohem snazší. O moc těžší je nalézt pro něj funkční pedagogický model. Realizovat tuto transformaci v praxi je zásadní výzvou pro celý náš vzdělávací systém (viz velké revize RVP). Z filozofického úhlu pohledu se jedná o posun od epistemologie k ontologii.

Poznámka: George Siemens na podporu svých zde představených myšlenek založil společnost Global Research Alliance for AI in Learning and Education, která pořádá kurzy a webináře. Jedním z nich byl i tento:

ChatGPT and the Future of Education

Literatura a použité zdroje

[1] – SIEMENS, George. Beingness: From Epistemology to Ontology. 2023. [cit. 2023-3-17]. Dostupný z WWW: [https://elearnspace.org/blog/beingness-from-epistemology-to-ontology/].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Lenka Říhová
27. 3. 2023, 22:55
5 z 5
Milý pane doktore Brdička. Děkuji za všechny vaše překlady a úvahy. Díky vašim článkům je možné stále zůstávat v obraze bez nutnosti studovat množství jiných zdrojů. Servírujete nám to provázané dalšími odkazy rovnou pod nos :).
5 z 5
Jan Maršák
11. 4. 2023, 10:04
"Z filozofického úhlu pohledu se jedná o posun od epistemologie k ontologii." Epistemologie je studium poznávání a poznání, ontologie pak studium nejobecnějších rysů reality. Posun epistemologie k ontologii snad znamená odklon studia poznání ke studiu samotné reality? Nebo jak si máme vlastně vysvětlit posun epistemologie k ontologii?
Bořivoj Brdička
11. 4. 2023, 10:14
Reakce na Jan Maršák
Řekl bych, že zde nejde o ovlivnění oněch filosofických disciplín. Jde jen o to, jak je vnímá a využívá pedagogika. Je podstatné si uvědomit, že důraz ve vzdělávání je třeba posunout od toho, co má kdo v hlavě, k tomu, jak se cítí. Samozřejmě to jsou spojené nádoby. Jenže teď máme online k dispozici již i hotové poznatky. Budeme se tedy muset zaměřit více na to, co s nimi.
Jan Maršák
11. 4. 2023, 12:26
1. "... důraz ve vzdělávání je třeba posunout od toho, co má kdo v hlavě, k tomu, jak se cítí." Cítění je ovšem též v hlavě, neboť jak je známo z neurovědy, oblasti mozku, "zodpovědné" za kognitivní funkce se překrývají s těmi, jež vytvářejí emoční aspekty lidské psychiky. A o formování "rovnováhy" mezi kognitvními fukcemi a emocemi se pedagogika pokoušela vždy. To není něco, co přišlo nyní v souvislostí s digitalizací.
2. Mimochodem, hotové poznatky, které přicházely z oblasti vědy či technologií, formovaly vždy problémy, související s jejich zařazováním do obsahů či metod vzdělávání a bylo je nutné řešit.
Bořivoj Brdička
11. 4. 2023, 18:00
Reakce na Jan Maršák
Souhlasím. Chtěl jsem jen naznačit, že se ta rovnováha poněkud posouvá.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Umělá inteligence.
Ostatní články seriálu: