„Psaní může být mocným nástrojem a máme důkazy, že vám pomůže danou látku lépe pochopit a také si ji lépe zapamatovat,“ říká Steve Graham, profesor na Arizonské státní univerzitě, který se zabývá efektivní výukou psaní a jeho hodnocením pomocí umělé inteligence. [1]
To však nastane pouze tehdy, pokud studenti skutečně píší. „Pokud přejdeme k tomu, že něco jako ChatGPT píše za nás, pak ztrácíme výhodu přemýšlení o tom, o čem píšeme, jež zvyšuje naše porozumění,“ doplňuje. [1]
Klíčovým cílem pedagogů by podle Grahama mělo být sladění těchto dvou cílů, tedy aby umělá inteligence pomohla studentům naučit se psát efektivněji bez toho, aniž by se zmocnila kognitivních výhod psaní. Nalezení ideální rovnováhy bude ovšem vyžadovat víc práce jak od výzkumníků, tak učitelů ve třídách.
Aby jí mohli dosáhnout už nyní, rozhodl se, že jim v tom pomůže nabídkou několika prvních tipů. [1]
Přestože mnoho lidí mluví o tom, jak využívají AI coby partnera pro brainstorming a generování nápadů, Graham si není jistý, zda je tento přístup pro studenty tím nejlepším, tedy alespoň ze začátku.
Místo toho by rád, aby studenti před zapojením AI sepsali své nápady na papír.
„Když o věci stále přemýšlíte, přicházíte pak s dalšími nápady,“ vysvětluje. [1]
Jakmile mají studenti nápady na svou práci, Graham jim doporučuje, aby napsali první draft bez použití AI. „Poté přichází správný okamžik, aby nám AI pomohla naši práci vypilovat,“ říká.
To může zahrnovat stavbu vět, změny tónu a další aspekty zlepšování psaní, které jsou obecně odděleny od části psaní spojené s přemýšlením o tématu. [1]
AI má tendenci nabízet rady tak sebevědomě, že studenti mohou být v pokušení je přijmout bez ohledu na to, zda zlepší jejich psaní, nebo ne. Graham navrhuje napsat vlastní větu, nechat AI navrhnout několik verzí této věty a pak ji se třídou přepsat a objasnit si, proč je finální věta, kterou společně vybrali, tou nejlepší.
„Stejně jako můžeme studenty učit, jak tvořit složitější věty z těch jednodušších pomocí něčeho, jako je spojování vět, můžeme mít aktivity, při kterých studentům pomůžeme činit taková rozhodnutí, při kterých využijí zpětnou vazbu od AI ke zlepšení svých dovedností při psaní vět a ke kvalifikovanému rozhodování,“ vysvětluje Graham. [1]
Graham zastává názor, že by učitelé měli nechat studenty zaměřit se ve svém zkoumání využití umělé inteligence jako pomocníka při psaní na myšlenku, že přemýšlení jde ruku v ruce s psaním, a dokonce i s procesem vylepšování textů. Posílení digitálního občanství je též důležité pro omezení využívání AI k podvádění a zanedbávání učení.
„Potřebujeme si být jisti, že v každém bodě, kdy AI používáme a mohli bychom potenciálně vyřadit přemýšlení, se ujistíme, že situaci strukturujeme tak, aby k tomu nedošlo,“ konstatuje Graham.
„Potřebujeme skutečně zdůrazňovat vlastnictví nad tím, co bylo napsáno, a také odpovědnost. Konec konců, pokud vám umělá inteligence nějakým způsobem pomáhá, je třeba to transparentně uvést. A pokud dojde k chybám, jsou to vaše chyby, protože je vaší odpovědností to zkontrolovat,“ dodává závěrem. [1]
Principy Stevea Grahama jsou natolik obecné, že je lze aplikovat při jakékoli tvorbě s AI. Studenti a studentky by si při jejich naplňování měli dřív nebo později uvědomit, že ve skutečnosti nejde jen o obsah a jeho tvorbu. Jde také o kontrolu nad tímto obsahem a celou tvorbou, která by měla zůstat výhradně jejich.
A nad nimi stojí ještě jeden, zdaleka nejdůležitější princip: mít zodpovědnost za vlastní tvorbu a obsah. A právě ten by si měli osvojit na prvním místě.
*
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Umělá inteligence.
Ostatní články seriálu:
